Ačkoliv už se všichni
nemůžeme dočkat vytouženého
volna, ještě jednou se v letošním školním
roce podíváme na VŠ. V tomto čísle nás do té své nechal
nahlédnout Filip Černý, maturant z roku 2017, který v Olomouci
na Univerzitě Palackého studuje obor molekulární biofyzika.
Já jsem byl vždy více na přírodní vědy než na humanitní. Mezi mé oblíbené předměty patřila chemie, matika a fyzika. Zhruba v půlce studia na gymplu jsem se rozhodl, že bych chtěl studovat biochemii. Menší změna nastala, když jsem se šel podívat na den otevřených dveří na UP v Olomouci. Tam mě trochu překvapili, že se na biochemii zabývají více rostlinami než člověkem, na kterého jsem se chtěl spíše já zaměřit. Přímo k mému oboru jsem se dostal jak slepý k houslím. Jak jsem byl s kamarády na dni otevřených dveří na přírodovědecké fakultě, šli jsme z oběda a byli jsme už na odchodu, když nás odchytil vedoucí biofyzikální katedry na schodech a začal nám vyprávět o tomto oboru. To povídání mě zaujalo, doma jsem si ještě přečetl něco na stránkách katedry a nakonec jsem se nějak rozhodl pro tento obor. Hlásilo se nás málo, tudíž jsem nedělal žádné přijímačky. Obvykle se však dělají přijímací zkoušky z fyziky, matematiky a biologie - z nich si musíme vybrat dva předměty, z nichž chcete psát test.
Co to vlastně znamená molekulární biofyzika? Na to se ptají všichni. Je to obor, který spojuje fyziku, biologii a chemii. A samozřejmě k fyzice patří i matika, takže ta tam taky nesmí chybět. V podstatě jde o to, že my jako biofyzici umíme od každého oboru něco. Neumíme je pořádně do hloubky, jako přímo nějaký molekulární biolog nebo třeba organický chemik, ale umíme takové rozšířené základy, takže bychom se měli orientovat v daném oboru. Obecně se říká, že tento obor existuje proto, aby spolu mohli komunikovat biologové a fyzici nebo chemici. Je to kvůli tomu, a to poznávám teďka více a více, že každá ta oblast používá trochu jiné zápisy v protokolech nebo odborných pracích - a co pro jeden obor je jako samozřejmost, jiný nemusí používat.
16