Zpovídala jsem už spoustu studentů - studenty
medicíny, byznysu, psychologie i bezpečnostních
studií, studenty v Česku i zahraničí, ale především absolventy
a bývalé studenty našeho gymnázia. Jejich cesty vysokou školou inspirovaly nejen současné středoškoláky, ale i kantory, kteří díky rozhovorům zjistili, kde jejich oblíbení (i méně oblíbení) studenti jsou. Teď se rubrika mění a z rozhovorů se stává deník popisující 24 hodin studenta na VŠ.
7 :00 - Zvoní budík a musím vstávat. Někdy je vstávání opravdu těžké, zvlášť pokud škola startuje v 7. 30. Cesta do ní trvá asi 15 minut, což je jedna z výhod studia v Olomouci. Mluvím o středě. To nám v 7. 30 začíná interní propedeutika, přednáška o tom, jak budeme v budoucnu pacienty vyšetřovat. Teď jsem ve druháku, což znamená, že se učíme převážně biochemii, histologii a fyziologii. Do biochemky děláme každý týden protokoly - jejich příprava se dá zvládnout někdy do hodinky, jindy to trvá klidně i 6 hodin. Histologie se skládá ze tří průběžných testů, což se během semestru dá zvládnout. V létě nás čeká konečně první praxe v rámci předmětu - základní výkony ve zdravotnictví, kdy budeme provádět v nemocnici tzv. sesterské výkony, které musí každý doktor taky umět. Patří zde odběr krve, měření tlaku, zavedení katetru atd. Ale zpět ke středě. Po přednášce následuje příprava oběda, po něm další seminář a cvičení navazující na dopolední přednášku. V 16. 45 mi začíná němčina. Tu jsem si letos vzal poprvé a musím říct, že zatím mě to baví. Mám ji jako C předmět, tedy dobrovolný, ale musím z něj mít určitý počet kreditů. Předměty A jsou povinné, B předměty jsou povinně volitelné - musíme mít cizí jazyk a odborné předměty. Celkem za 6 let studia musím získat 360 kreditů, tedy 60 za rok. Po zhlédnutí mého studentského profilu je můj aktuální stav 75 kreditů, zbývá 285. No, kéž by to bylo naopak.
Lukáš Černoch, maturant z roku 2016. Miluje zvířata, sport a jednou bude zachraňovat to, co máme každý jen jedno
12