Kdybyste mohla na naší škole něco změnit, co by to bylo?
Jsou věci, které bych změnit chtěla, ale je to nereálné a tak o tom raději pomlčím. Co je ale pozitivní, je fakt, že se zlepšuje vybavení školy a prostředí, ve kterém se pohybujeme. Taky Gymplátek a Parlament se snaží školu měnit a pozitivně ovlivňovat. Je ve vás velký potenciál a tak se snažte, abyste ten krátký čas, co na této škole jste, prožili co nejpříjemněji a zanechali za sebou nějakou stopu.
Jaký je Váš názor na sociální život na škole? Chybí Vám tu nějaká aktivita?
Sociální život školy se v posledních letech zlepšuje. Byla jsem tu v době, kdy tato škola opravdu žila. Pak se bohužel všechno zaběhnuté zrušilo a teď je snaha to znovu vracet zpět. Stálo by asi za to, mít nabídku pravidelných volnočasových aktivit, ale jak jsem se dozvěděla, není o to zájem ze strany studentů. Prý se chcete setkávat i s jinými kamarády než se spolužáky a hlavně, je to přeci jen pohodlnější sedět doma…
Jakou největší lumpárnu jste jakožto žačka / studentka vyvedla? Byla jste rebelka?
Já jsem noc lumpáren neprováděla. Neměla jsem na ně čas a taky mě to ani nikdy nenapadlo. Možná jedna taková úsměvná historka: Když jsem byla asi v osmé třídě, psávali jsme v češtině často diktáty. Neměla jsem je ráda, stejně jako většina z vás, a tak se snažila vymýšlet jak si pomoci. Moje teta byla paní učitelka a já si všimla, že má doma stejnou knihu, ze které nám naše češtinářka dávala diktáty. Proto jsem si ji vypůjčila a vzala do školy. Když nám paní učitelka na začátku celý diktát četla, našla jsem si ho v této knize a úspěšně ho celý opsala. Velmi jsem se pak divila, že jsem dostala pětku. Chtěla jsem se jít hádat a tak jsem si diktát vyhledala znovu a teprve teď si přečetla zadání.“ Opravte pravopisné chyby.“ Opsala jsem to tehdy opravdu dokonale :D. Bylo to asi naposledy, co jsem se o něco podobného pokusila.
Jak jde vidět, o úsměvné momenty (ať už v roli žáka nebo učitele) určitě není nouze. Nechcete se s námi podělit ještě o jednu?
Už jsem vám jednu řekla, ale přidám ještě jednu, protože se občas stane, že věci vyzní jinak, než jsou myšleny.
Když jsem byla na vysoké škole, jeli jsme ve třetím ročníku na kurz v přírodě, kde jsme poznávali v reálu to, co jsme se učili ve škole z knih. Šli jsme s jedním panem docentem, který byl vyhlášený ornitolog, na vycházku pozorovat a poslouchat ptáky. Najednou se na mě pan docent obrátil, ukázal na tečku na obloze a zeptal se mě: „ Slečno, co to támhle letí za ptáka?“ Neměla jsem nejmenší tušení a naprosto v klidu odpověděla: „ Pane docente, já jak toho ptáka nemám v ruce, tak ho nepoznám“…. My totiž měli ve škole asi 100 modelů různých vycpaných ptáků a učili se je podle barvy peří, velikosti, tvaru atd. V té dálce nic z toho nebylo vidět …. Tuto moji odpověď mi připomínali ještě u státnic.
Co si přejete vzkázat studentům do budoucna?
Tady už bylo napsáno tolik rad a já se všemi souhlasím. Tak snad jen něco ze života. Nikdy neříkejte nikdy, protože nikdy nevíte, jak si s vámi život zahraje. Třeba vás právě předmět, který teď nemáte rádi a nejraději byste ho vymazali z osnov, jednoho dne bude živit. Snažte se poznávat život kolem sebe, zajímejte se o svět kolem vás, buďte vnímaví a taky se hýbejte :).
Bonusová otázka: Čtete pravidelně Gymplátek?
Samozřejmě. Neříkám, že čtu úplně všechno, ale většinu článků při ranní kávě přelouskám. Děláte skvělou práci a já vám moc fandím.
Viktorie Kafková
31