Dny se zkracují, listy hnědnou a zanechávají po sobě holé větve stromů, venku v ulicích (a na chodbách školy) zažíváme první ranní mrazíky. Příroda se pomalu připravuje na zimu, my na nový nával učiva a další vlnu testů. Hip hip hurá, že ano? Zatímco učitelé se snaží zjistit, kolik dat jsme do sebe schopni za noc natlouci, vy můžete naoplátku zjistit něco o jejich osobním životě. Minulý měsíc se nám otevřel pan učitel Man… a komu nakoukneme pod pokličku tentokrát?
Odkdy učíte?
To už bude hodně dlouho. Do školství jsem nastoupila po ukončení vysoké školy a na této škole jsem začala učit v době, kdy většina z vás studentů nebyla ještě na světě.
Co Vás přimělo zvolit právě kariéru učitelky? A kdybyste měla tu možnost, měnila byste?
Pro kariéru učitelky jsem se rozhodla až ve čtvrtém ročníku gymnázia. Do té doby jsem měla zcela jiné plány. Okolnosti mě ale přiměly volit jinak a teď bych v žádném případě neměnila. Měla jsem sice období, kdy jsem chtěla dělat něco jiného, ale když jsem si porovnala plusy a mínusy, učitelství zvítězilo.
Jaké “jiné plány” máte na mysli?
Jak už jsem řekla, plánovala jsem si opravdu jinou kariéru. Od dětství jsem toužila po tom být paní doktorkou. Sice nevím, jestli to nebylo spíš přání mých rodičů, ale tehdy jsem to cítila jako nejlepší budoucnost. Až těsně před odevzdáním přihlášky na VŠ jsem se rozhodla zcela jinak. Byl to tehdy asi i záchvěv rebelství a postavení se proti všem. To, že jsem se rozhodla pro učitelství, vyplynulo tak nějak samozřejmě z toho, že jsem vedla děti, pořádala akce pro středoškoláky, byla aktivní ve všem, co se kde dělo. Vybrala jsem si kombinaci, která úzce souvisela s tím, co mě tehdy bavilo. Tatínek se mě na poslední chvíli ještě snažil přesvědčit, ať si vyberu jiný obor, ale tehdy jsem v tom neviděla žádný smysl. To, že právě tento předmět teď učím je už jen hříčkou života :)
Kdybyste měla zavést nový předmět, co by to bylo a proč?
Zcela určitě bych volila nějakou kombinaci komunikačních dovedností a dramatické výchovy. Tím, jak se teď píší pořád a všude testy, se vytrácí schopnost mluvit. Za mých středoškolských let bylo zvykem, že byl každý dvakrát za pololetí ústně zkoušen téměř ve všech předmětech. Teď píšete stále jenom testy a ta schopnost mluvit se nějak vytrácí. A to nemluvím o tom, že místo abyste mluvili se svými spolužáky, každý sedí se svým mobilem v ruce a maximálně píše krátké zprávy.
Když už mluvíme o předmětech... Na co máte přirozený talent a v které oblasti jste si naopak nikdy nevěděla rady?
Na co mám talent? Myslím si, že je mi nějak přirozeně dáno učit a organizovat aktivity pro ostatní. Předmět, ve kterém jsem si nikdy nevěděla rady, byla hudební výchova. Hudbu mám ráda, zpívám taky ráda, bohužel to nikdy nezní tak, jak by mělo, jak bych si přála a jak nezní tak, jak by mělo, jak bych si přála a jak by se to dalo poslouchat. Mám zkrátka hudební hluch. Taky v matematice jsem se trochu ztrácela, i když s odstupem času nevím, jestli bych to teď neviděla trochu jinak. Mám pocit, že v některých předmětech potřebuje člověk trochu dozrát.