V červnu přišla nabídka výměnného pobytu
do Francie pro druhé a třetí ročníky. Nakonec
se v říjnu do francouzského města Epinalu vydalo pět ročníků, tedy od 2.G až po maturanty. Všichni se stejným cílem - poznat, jak se žije
v našem partnerském městě. Tři z nich se
o zážitky rozhodli podělit.
Můj den v Epinalu začal jako každý jiný. O půl sedmé mi na dveře zaklepal můj francouzský kamarád Guillaume na zna- mení, že je čas vstávat. Dnes jsme měli
v plánu jít do školy a učit se podle rozvrhu.
Jako první jsme měli hodinu angličtiny, kde nastala první nepříjemnost. Učitelka angličtiny mě totiž vyzvala, abych se představila třídě plné patnáctiletých kluků a dvou holek. Přišla na mě vlna nervozity, moc jsem nevěděla, co říct. Často ve třídě nastávaly chvíle, kdy se ostatní studenti bavili mezi sebou, a tak je učitelka neustále musela okřikovat a na- bádala je, aby se mě na něco zeptali, že taková možnost se nenaskytne každý den.
Ve fyzice jsme probírali tlak a učitel ukazoval nějaké pokusy, poté žáci měřili tlak v místnosti a tlak ve vodě.
V biologii jsme pracovali v laboratoři a pod mikroskopem jsme zkoumali mořskou rostlinu. Působilo to na mě jako naše běžné hodiny laborek, s tím rozdílem, že mi vše bylo vysvětleno francouzsky, takže jsem byla více zmatená než normálně.
14