PREZIDENTSKÉ VOLBY USA
Jak už jistě všichni víme, 8. listopadu proběhlo finále amerických voleb. Pro nikoho
snad není novinkou, že do prezidentského křesla po Baracku Obamovi nakonec usedne
republikán Donald Trump. Nakoukněme ale trochu za oponu a ohlédněme se zpětně
na celý proces 58. amerických
prezidentských voleb…
Prezidentská kampaň bývá tradičně velice zdlouhavá. Primární volby neboli primárky
letos odstartovaly již v únoru. Jejich hlavním cílem je představit voličům všechny
možné kandidáty politických stran a získat jejich sympatie. Za dvě hlavní strany republikány a demokraty - v primárních volbách zvítězili Donald Trump a Hillary
Clintonová. Ti se velice rychle stali silnými rivaly a již od začátku bylo jasné, že
prezidentské křeslo připadne právě jednomu z nich.
A tak se také stalo. Přestože v celkovém součtu vedla Clintonová o více než 671 000
hlasů, díky americkému volebnímu systému zvítězil její konkurent. Ne, neslyšíte
špatně. Takováto situace opravdu může nastat, v minulosti se tak dokonce stalo již
čtyřikrát, a to v letech 1824, 1876, 1888 a 2000. Rok 2016 tak můžeme připsat na
páté místo seznamu prezidentských voleb, kdy se vítěz tak zvaného “popular vote”
nestal novým americkým prezidentem. A jakže tedy americký volební systém funguje?
Někomu by snad mohl připomínat heslo „proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě”.
Zjednodušeně řečeno, jde o nepřímou volbu, protože lidé si prezidenta sami nevolí.
Místo toho jsou nominováni zástupci státu, tzv. „volitelé”. Prezident je poté volen
sborem těchto volitelů převážně na principu vítěz bere vše, tudíž strana, která v
daném státě zvítězí, získá plný počet jeho volitelů. Každý stát má jiný počet volitelů,
a tudíž i hlasů, poměry odpovídají počtu obyvatel konkrétních států. Celkový součet
volitelů v USA je 538 a vítězem prezidentských voleb se může stát pouze ten, kdo
dostane nadpoloviční většinu, tedy 270 a více hlasů.
V letošních volbách připadlo 16 hlasů zástupcům třetí strany, 232 Hillary Clintonové
a vítězných 290 hlasů obdržel Donald Trump.
20