Je tu konečně červen a spousta z nás se už nemůže dočkat toho vytouženého volna.
Jestli ale chcete strávit prázdniny flákáním a povalováním, máme pro vás lepší volbu. V červnovém díle Talentu v krvi rozebíráme s docentkou Škrabánkovou kreativní nadané žáky.
Minule jsme probrali úspěšné nadané žáky, dnes se podíváme na další z typologií nadaných – což je žák, který je takzvaně kreativní nadaný. Čím se takovýto žák vyznačuje? Jak se na jeho nadání dá přijít?
Kreativní nadaný je takový žák, kterého můžeme odhalit, najdeme-li odpověď na otázku, v jakých oblastech je kreativní, nikoli jak je kreativní.
V obecných charakteristikách je uvedeno, že takový žák má silnou vnitřní motivaci, ale i androgynitu. Co to znamená? A nebijí se tyto dvě vlastnosti?
Vnitřní motivace je skvělá věc, pokud má takto nadaný žák (člověk) štěstí na své okolí, které mu ji nekazí. Jde vlastně o to, že člověk s vnitřní motivací v sobě má touhu po poznání, po tvůrčích činnostech, po vzdělávání v oblasti, která ho zajímá. Učitelé mu tedy nemusí vysvětlovat, proč se to či ono má učit, k čemu je mu to v životě dobré. A pro učitele je (a tomu chci věřit) takový žák radost. Má to ale jeden předpoklad, který by měl být splněn. Učitel musí být tak dobrý, aby žáku s vnitřní motivací jeho nadšení nevzal… Androgynita pak znamená, že se jedná o typ osobnosti, která v sobě kombinuje a vyrovnává maskulinní a feminní kvality. Tyto dvě vlastnosti by se bít neměly. Ale nejen to. Kreativní nadaný má i další charakteristiky, které jej od jeho okolí odlišují, např. menší sebeovládání, emocionální labilita, vysoká míra energie a existuje také možnost, že kreativní nadaný jedinec může být v konfliktu s vrstevníky.
Jak se s takovým žákem komunikuje?
Naprosto standardně. Není řečeno, že se musí okolo kreativních nadaných žáků chodit po špičkách. V ideálním případě potřebují od těch, kteří je obklopují, odměňovat jejich neotřelé myšlení, podporovat překonávání překážek, zajistit možnost vzdělávání v oblasti jejich nadání, poskytnout mentoring a toleranci. Mezi kreativní nadané můžeme zařadit jedince se sklony k uměleckým a hereckým profesím. A s těmi to někdy jejich okolí nemá lehké. Potřebují velkou porci pochopení a tolerance. V dospělosti ve srovnání s průměrnou populací pak hrozí této skupině vyšší nebezpečí psychických poruch (především u výtvarně a literárně nadaných).
Může toto nadání identifikovat i rodič? Když dítě například tvoří umělecké předměty či vytváří jiný druh umění místo věcí do školy? Nebo se nadaný vyznačuje úplně jinak?
Pokud se dítě projevuje tak, jak se píše v této otázce, pak může rodina přinejmenším „pojmout podezření“, že bude jejich dítě kreativní. Zda je pouze kreativní nebo je kreativní nadané, to může pomoci odhalit v první fázi např. síť učitelů ze ZUŠ, kteří jsou odborníky ve svých uměleckých oborech nebo oficiálně opět psychologové svými odbornými testy. Pokud se doma dítě zabývá tvorbou všelijakých artefaktů místo školní přípravy – ano, může jít o znak tohoto typu nadání. Minimálně jde o znak kreativity (smích).
Děkuji za rozhovor, zbývá mi poslední otázka: Jak se dá takový talent rozvíjet? Co dělat pro rozvoj takto nadaného žáka doma či ve škole?
Na plnohodnotný rozvoj kreativního nadaného jedince škola sama asi nestačí. Je potřeba najít někoho, kdo takového žáka povede, kdo ho bude podněcovat, obohacovat a „přiučovat“ je potřeba obrovskou míru pochopení od jeho okolí a je mu potřeba vytvořit bezpečné zázemí. Pak se takový talent v dětství a v mládí může rozvíjet. Co s ním bude v dospělosti, to se uvidí.
Tereza Jelínková