Německo
Německá literatura není jen Schiller, Goethe a další hrstka postarších elegánů ve fracích s klobouky. Ačkoliv je literatura především mužskou dominantou, Německo se může pyšnit i Nobelovou cenou za literaturu, kterou získala žena – spisovatelka Herta Müllerová. V Německu začíná povinná školní docházka šestým rokem života žáka, jako plná povinná docházka trvá zhruba 10 let. Německý školní rok začíná v září a prázdniny mají studenti až v polovině července – školní rok tak trvá 10 a půl měsíců. Za tento čas musí žáci stihnout přečíst určitý počet knih a děl, které se však pro každý region i školu mění. Pokud je však pro Němce něco typické, je to jejich možná až přehnaná fascinace jejich vlastními německými dějinami. Proto se v povinné literatuře objevují hlavně díla historická, snad nejraději z prostředí 20. století, kdy si Němci připomínají vinu za ukrutné nacistické zločiny. Mezi must-have tituly tedy patří například jediné drama Wolfganga Borcherta (1921-1947) Venku přede dveřmi (Draußen vor der Tür), téma života v nesvobodném státě inspirovalo i Christy Wolfovou, která napsala například Rozdělené nebe (Der geteilte Himmel). Do hodin historie pak němečtí studenti potřebují znát i anonymní dvoudílný rytířský epos Píseň o Nibelunzích (Das Nibelungenlied), který vznikl ve 13. století. Povinnou četbu studenti potřebují k maturitě – jejich maturitní vysvědčení je pak jediná věc, kterou požadují vysoké školy k přijímacímu řízení.
Velká Británie
Zatímco u nás v Česku stále děláme čtenářské deníky (nebo alespoň ti poctivější), ve Velké Británii na to mají podrobné a přehledné plány pro každý ročník zvlášť – plány dokonce obsahují i periodika! Každý student v Anglii má tedy za úkol za rok přečíst určitý počet literárních útvarů – například 4 odborné články, 4 beletristické knihy a 2 sbírky poezie, jejichž náročnost se každé pololetí zvyšuje. Na konci pololetí pak žáky čeká prezentace či rétorické cvičení a diskuze celé třídy. Zajímavostí také je, že knihy jsou často propojeny s filmovými adaptacemi díla. To znamená, že student si přečte knihu, podívá se na film a ve třídě poté následuje analýza, porovnání a mluvní cvičení, v němž ukáže, které pasáže se mu více líbily v knížce a které naopak ve filmu. Pro britské děti tedy není stanovena pevná povinná literatura, ale spíše systém, jak jim literaturou obohatit školní výuku.
Francie
V zemi galského kohouta tráví studenti ve škole od pondělí do pátku čas zhruba od 8 do 16 hodin, na některých školách také v sobotu dopoledne. Ve středu odpoledne zpravidla výuka nebývá a studenti mají volno. Jedna vyučovací hodina trvá 55 minut a celkově hodin mají studenti v pevném učebním plánu 27 za týden.
18