Historie GNJ
Velikonoční prázdniny už sice skočily, ale my se stejně ještě na chvíli přesuneme do letních srpnových dnů bez školy, a tedy bez starostí. Nebo ne? Jsme v roce 1968 a někteří jistě tuší, co to znamená. V noci z 20. na 21. srpna k nám na základě Varšavské smlouvy, které se účastnilo pět států v čele s SSSR. Za podpory komunistické strany obsadila vojska nejprve letiště, následně vtrhla i do centra Prahy. Ale více se dozvíte níže...
srpen 1968
„Ale podívejte se, jak už všechno povoluje. Tenhle režim a jeho uzurpování přece nemůže vydržet dlouho,“ říkala právě Marta. Seděli v obvyklé hospodě u piva a jako každý čtvrtek probírali politickou situaci. Co jiného také čekat od studentů účastnících se jakékoli debaty na jejich gymnáziu.
„No, tak růžově bych to neviděl, Marti.“ Říkal zrovna její spolužák a nervózně si hrál se svým půllitrem.
„Přikláním se k Lojzovi,“ potvrzoval jeho slova další z gymnazistů.
Jejich kamarádka se trochu zamračila a pak se začala obhajovat. „No tak pardon, že se snažím být pozitivní.“
Tu se všichni rozesmáli. „Neboj, my ti to nemáme za zlé,“ uklidňovala ji Lenka. „Holt ale nemůžeme být všichni tak pozitivní... Proto jsme rádi, že tě máme.“
„Pravda. Bůhví, jak to s tou naší zemí dopadne.“
O týden později seděli studenti zas u stejného stolu, když do dveří podniku vstoupila žena ve středních letech. Zdálo se, že vrásky kolem jejích starostlivých očí se každou vteřinou prohlubují víc a víc, ale stále byla krásná. Zahleděla se na stůl oněch mladých studentů a zvolala: „Marto!“ Její dcera se otočila a ostatní její kamarádi zadržovali smích. Dotyčná Marta se zahanbeně zvedla od stolu a rychle odběhla za svou matkou, aby jí náhodou nenapadlo přidat se k debatě.
20