Protože se jako redakce rozrůstáme raketovým tempem, může se zdát lehce matoucí, kdo vlastně co píše.
Proto posíláme novou rubriku o členech naší redakce, abyste je mohli poznat zblízka. V březnu začínáme Adélou Pítrovou, maturantkou ze 4.B.
Můj první dojem, když jsme se jako časopis sešli poprvé ve třídě na 006? Popravdě? Řekla jsem si - jsem zvědavá, jak dlouho to vydrží. Když jsme se to odpoledne sešly, vůbec jsme se neznaly, vůbec jsem nevěděla, kdo je nějaká Terka Jelínková nebo Kači Hyklová. Ale bylo vidět, že máme chuť a ta nás drží ještě teď. Nejvíce mě z toho všeho asi bavily ty schůzky. Většinou to vypadalo, že sedím na třídnických hodinách 3., respektive 4.G.
Ze zážitků s Gymplátkem je to pro mě asi určitě vyhlášení soutěže. Byl skvělý pocit tímto způsobem prezentovat naše gymnázium. Navíc během cesty jsme si užili taky spoustu legrace. Anebo Halloweenský večírek. Jestli jsem ale věřila v to, že nějaký Halloween vůbec bude? Vůbec a nebudu se tím tajit (smích). Bylo to moc práce, kterou jsme museli stihnout za krátký čas. Navíc ne každý měl vždy volno. Bylo to zkrátka hektické a naše volno bylo zaplněno plánováním. Ale tak vydařilo se, ne?
Časopis nebyl jen o akcích, ale hlavně o psaní. Já osobně jsem nadšená z článku o Třeboni a taky o Festivalu sladkostí. S radostí jsem kvůli tomu jela do Brna. A sepsat zážitky ze Slovenského ráje bylo taky velmi příjemné. Nejlepší pocit je, když si s tím grafici pohrají a vy uvidíte výsledek. Na to všechno budu vzpomínat. Byla to úžasná zkušenost. Poznala jsem mnoho lidí, hlavně z nižších ročníků, se kterými bych se do kontaktu asi nedostala. A tím, že odcházím, si všeho mnohem více vážím. A něco na závěr?
Pár vět pro nečtenáře. Lidi, zkuste číslo aspoň proletět očima. Děláme to pro vás. Scházíme se, chceme, ať jsou články poutavé, grafici mají neskutečně moc práce. Tím, že otevřete link v mailu, nám ukážete, že si naši práce ceníte.
Redaktorům a grafikům - jste skvělí! Konec hlášení.
22