Gymplátek 13.Číslo | Page 10

Už druhým rokem studuješ na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Jaký obor sis vybrala a proč?

Jako obor jsem si vybrala všeobecné lékařství. Oba mí rodiče jsou doktoři, takže jsem tak nějak v lékařském prostředí vyrůstala a popravdě nevím, kdy ve mně nastal nějaký zlom a já se rozhodla, že budu doktorka. Každopádně, škola mě moc baví a vím, že jsem si vybrala to pravé.

Chtěla jsi už jako malá být doktorka?

Jako malá jsem chtěla být asi vším. Každou chvilku se to nějak střídalo. Jednou to byla květinářka, podruhé zase letuška.. Ale pamatuji si, že jsem měla i svůj vlastní malinký doktorský kufřík, se kterým jsem léčila všechny plyšové medvídky, mamču i taťku. Pak jsem měla takovou dlouhou etapu, kdy jsem vůbec netušila, co mě baví ani co bych chtěla v budoucnu dělat. A pak jsem psala seminárku o krvi. Taťka mě vzal do nemocnice, kde mi sestřičky ukázaly a vysvětlily dědičnost krve a mě to úplně nadchlo a celkově jsem se v tom prostředí cítila dobře. Tak jsem se rozhodla.

V čem vidíš rozdíl mezi studiem v ČR a zahraničí? Nelákalo tě studium venku nebo třeba Erasmus?

Myslím, že to je věc každého z nás. Já osobně to tady mám ráda. A taky ráda cestuju. Každopádně jsem moc ráda, že jsem blízko rodiny, že se z Ostravy kdykoliv můžu sebrat a odjet domů. Ale o Erasmu jsem uvažovala. Nevýhodou je, že kdybych odjela třeba jen na půl roku, těžko bych všechno doháněla a musela bych nejspíš opakovat celý ročník. Taky bych se bála, že po té půlroční pauze už bych se znovu nedostala do toho učícího tempa, takže jsem to zavrhla. Ale kdo ví, třeba ještě změním názor.

Co na své škole máš a co naopak nemáš ráda?

Moc se mi líbí přístup profesorů, docentů,.. a celkově vyučujících. Snaží se nám předat vše,

Studuj na VŠ

Potřebujeme je všichni, ale dobrovolně k nim nechodíme. Jsou naši strážní andělé, naše jistota, kam se můžeme obracet, ale zároveň na ně často naříkáme. Ano, mluvíme o lékařích. S budoucí lékařkou a bývalou studentkou naší školy Barborou Havlíkovou jsem si povídala o studiu i o tom, jak důležité je to, co máme jen jedno.

10