kmene
Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta
ou telle qualité; ex. bela beau— belulo bel homme covetous— avarulo miser, covetous person t; z. B. juna jung— junulo Jüngling качествомъ; напр. bela красивый— belulo красавецъ
|
|
même, |
|
|
|
|
dokonce |
eĉ |
jusqu’ à |
even |
sogar |
даже |
nawet |
stín |
ombro |
ombre |
shadow |
Schatten |
тѣнь |
cień |
przymiot; np. riĉa bogaty— riĉulo bogacz
modlit se |
preĝi |
prier( Dieu) |
pray |
beten |
молиться |
modlić się |
panenská |
virga |
virginal |
virginal |
jungfräulich дѣвственный |
dziewiczy |
Lodníci musejí poslouchat loďmistra.— Všichni obyvatelé říše jsou příslušníci říše, občané.— Měšťané jsou obyčejně protřelejší, než vesničané.— Vládce naší země je dobrý a moudrý král.— Pařížané jsou veselí lidé.— Náš krajský hejtman je přísný, ale spravedlivý.— Naše město má dobré policisty, ale ne dostatečně energického policejního ředitele.— Luteráni a Kalvinisté jsou křesťané.— Němci a Francouzi, kteří bydlí v Rusku, jsou obyvatelé Ruska, ačkoliv nejsou Rusové.— Je to neobratný a naivní venkovan.— Obyvatelé jednoho státu jsou( spolu) krajané, obyvatelé města jsou spoluměšťané, vyznavači jednoho náboženství jsou spolubratři ve víře.— Náš velitel pluku je pro své vojáky jako dobrý otec.— Obuvník dělá boty a polobotky.— Dřevař prodává dřevo, a truhlář dělá stoly, židle a jiné dřevěné předměty.— Zloděje nikdo nevpouští do svého domu.— Odvážný námořník se utopil v moři.— Spisovatel píše knihu, a písař jednoduše přepisuje papíry.— Máme různé sloužící: kuchaře, komornou, vychovatelku a kočího.— Bohatec má mnoho peněz.— Hlupáka každý bije.— Strašpytel se bojí dokonce svého vlastního stínu.— Je to lhář a padouch.— Modlete se ke Svaté Panně.
§ 38 Koupil jsem pro děti stoleček a několik židliček.
Mi aĉetis por la infanoj tableton kaj kelke da seĝetoj.— En nia lando sin ne trovas montoj, sed nur montetoj.— Tuj post la hejto la forno estis varmega, post unu horo ĝi estis jam nur varma, post du horoj ĝi estis nur iom varmeta, kaj post tri horoj ĝi estis jam tute malvarma.— En somero ni trovas malvarmeton en densaj arbaroj.— Li sidas apud la tablo kaj dormetas.— Mallarĝa vojeto kondukas tra tiu ĉi kampo al nia domo.— Sur lia vizaĝo mi vidis ĝojan rideton.— Kun bruo oni malfermis la pordegon, kaj la kaleŝo enveturis en la korton. Tio ĉi estis jam ne simpla pluvo, sed pluvego.— Grandega hundo metis sur min sian antaŭan piedegon, kaj mi de teruro ne sciis, kion fari.— Antaŭ nia militistaro staris granda serio da pafilegoj.— Johanon, Nikolaon, Erneston, Vilhelmon, Marion, Klaron kaj Sofion iliaj gepatroj nomas Johanĉjo( aŭ Joĉjo), Nikolĉjo( aŭ Nikoĉjo aŭ Nikĉ jo aŭ Niĉjo), Erneĉjo( aŭ Erĉjo), Vilhelĉjo( aŭ Vilheĉjo aŭ Vilĉjo aŭ Viĉjo), Manjo( aŭ Marinjo), Klanjo kaj Sonjo( aŭ Sofinjo).
cs |
eo |
fr |
en |
de |
ru |
pl |
hustý |
dens a |
épais, dense |
dense |
dicht |
густой |
gęsty |
|
|
|
make a |
|
|
|
noise |
lärmen, brausen шумѣть |
szumieć, hałasować
hlučet |
brui |
faire du bruit |
kočár, |
|
carosse, |
povoz |
kaleŝo calèche |
carriage |
Wagen |
коляска |
powóz |
déšť |
pluvo pluie |
rain |
Regen |
дождь |
deszcz |
střílet |
pafi |
tirer, faire feu |
shoot |
schiessen |
стрѣлять |
strzelać |
přípona zdrobněli ĉj