98 | 99
V ZD ĚLÁNÍ A V ĚDA
TÉMA
DYNAMICKÉ VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ
Německé vysoké školství je mimořádně
rozmanité: Zahrnuje univerzity velkých
jmen v metropolích jako je Berlín nebo
Mnichov, ale také špičkové vysoké školy v
Cáchách, Heidelbergu či Karlsruhe. Jádrem akademického světa jsou středně
velké univerzity se silným výzkumem a
menší vysoké školy s jedinečnou atmosférou. V mezinárodních žebříčcích, jakými jsou např. Shanghai-Ranking, QS
World University Ranking nebo Times
Higher Education World University Ranking, se v první dvoustovce pravidelně
objevuje deset až dvanáct německých
univerzit. Mimořádně dobrých výsledků
dosahuje
Mnichovská
univerzita
(Ludwig-Maximilians-Universität), Uni-
SEZNAM
∙ Nejstarší univerzita: Ruprecht-KarlsUniversität Heidelberg (založena 1386)
∙ Nejmladší vysoká škola: Medizinische
Hochschule v Brandenburgu (založena
2014)
∙ Největší univerzita: Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově (50.327
studentů)
∙ Nejatraktivnější univerzita pro mezinárodní špičkové a mladé vědce: FU Berlin
(Humboldt-Ranking 2014)
verzita Heidelberg a Technická univerzita
Mnichov.
Podle údajů Konference rektorů vysokých škol (Hochschulrektorenkonferenz,
HRK) si v roce 2015 mohli studenti v Německu vybírat z 399 vysokých škol (121
univerzit, 220 specializovaných vysokých
škol, 58 uměleckých a hudebních vysokých škol), které nabízely celkem 17.731
studijních oborů. V rámci boloňského
procesu zahájeného v roce 1999 s cílem
vytvoření jednotného Evropského vysokoškolského prostoru bylo již 87,4% všech
studijních oborů převedeno na bakalářský a magisterský stupeň. 238 vysokých
škol je financováno státem, 40 církvemi a
121 ze soukromých zdrojů.
Nejoblíbenější neanglofonní hostitelská
země pro zahraniční studenty
Vysoké školy se podle struktury a zaměření dělí v zásadě na tři typy: univerzity, specializované vysoké školy a umělecké, filmové či hudební vysoké školy. Zatímco
klasické univerzity