S ERIÁL
Autor: Pavel Skořepa
Záchodová romance (4. časť)
Hladoví po sváteční kultuře
Přednastavený časovač nesmlouvavě vyslal signál k roletám, které svým typickým tlumeným
vrčením při jejich zasunování, dávaly na srozuměnou čas začínajícího večera.
Dvě propletená, vášní rozechvělá těla se od sebe pomalu začala oddalovat. Současně se z
reprobeden začaly linout první tóny notoricky známých koled v tvrdé metalové úpravě kompilace X-
Mas Project.
„To už jsme se prošu… tedy promilovali až do vánoc?“ opravil se na poslední chvíli Drako.
„Ano, miláčku! Přesně tak. Pro-šu-milovali jsme se až do vánoc. Ten mladý páreček na diskotéce
byl tvůj opravdu dobrý výběr, jak je vidno.“ Usmívala se Vivian, když pokračovala: „Dnes máme Štědrý
večer, náš první. Takže šupky hupky z pelechu a hybaj zdobit vánoční stromeček, lenochu!“ plácla ho
po zadku a shodila rázným odstrčením z postele. „Na večer už máme něco v plánu!“ vmžiku stála na
nohou a vlnila boky do rytmu písně „Mary’s Boy Child“.
„Opravdu?“ vymotával se Drako z pokrývek, které šly z postele spolu s ním, a prohrábl si svou
hustou hřívu. „A co, miláčku?“ už také stál a podrbal se jen tak ze zvyku, než že by ho ono místo
skutečně svědilo, na před chvílí inzultované půlce.
„Počkej, počkej! A to Ježíšek chodí obdarovávat i upíry?!“ optal se s hraným překvapením.
„A proč by nechodil?!“ odpověděla mu Viv s dětinsky rozzářeným výrazem a na důraz ještě
zamrkala svými dlouhými řasami, usmála se a přejela si špičkou jazyka přes vystouplý špičák.
„Prozradím ti jedno tajemství. On má totiž Ježíšek nás upíry docela rád.“ Oba propukli v záchvat
smíchu.
„A kde najdu stromeček s ozdobami?“
„Hledej šmudlo,“ odbyla Draka a začala přizpěvovat do písně „Oh, Tannenbaum“. Zkus krabici s
popiskem „Vánoce“ a se stromkem si nějak poraď, bydlíme přece hned u lesa.“
„Hmmm.“ Zabručel a chystal se vydat na pátrací výpravu za ozdobami a stromečkem.
„To půjdeš takhle?“ mrkla na něj Viv ve chvíli, když mu z ramene sklouzl poslední cíp deky.
„A proč by ne, zima mi není.“
„Ale miláčku, taková tma taky ještě ne. Jen buď hodný upírek a něco si na sebe hoď.“ Řekla tónem
matky poučující své malé dítě. „Nebo ti ježíšek přece jen nic nepřinese, když budeš zlobit, ty jeden
nezbedný nudisto!“
„Nudisto?! To snad nemyslíš vážně! Pokud si dobře pamatuji, moje jediné oblečení padlo za oběť
tvým spárům, hned jak jsme přišli z té diskotéky. A to i včetně mého letitého křiváku. Opravdu bych
11