Abdon 7-8/2020 | Page 15

Deviant Potemnělá nádraží v pozdních hodinách měl velmi rád. Osamělou oběť se dalo velice snadno vybrat a neostražitá ospalost zaměstnanců hlídací firmy jen nahrávala vyšší úspěšnosti ukojení choutek. V temnotě kmene stromu blízkého parku stál on i jemu. Čekal na svou kořist. Drobnou dívenku vystupující z pozdního vlaku. „Ta nebude žádný problém! A sladká odměna!“ opíjel se pocitem nadřazenosti sexuálního predátora. Když kolem něj procházela, silnou paží po ní chňapl a pomalu přitáhl k sobě. Dívka bezhlesně sérií tří rutinních ran deviantovi zarazila ohryzek, pohmoždila genitálie a zablokovala krční páteř. Z výhody prostředí se stala nevýhoda. Našli ho ráno. Studeného. Potřeba Nekonečné čekání, než se vlak rozjel. „Sláva!“ spěšně vyrazil. Zmáčkl tlačítko. Dveře se otevřely do boku. „Jako v nějaké vesmírné lodi,“ zasmál se. Prošel. Dveře se tiše zasunuly. Zajistil zmáčknutím dalšího tlačítka. Při pisoáru měl natřásáním vlakové soupravy problém se proudem trefit. Pocit úlevy byl opojný. Současně s vyprázdněním přišel záblesk. Oklepal ho. Uklidil. Zatáhl za zip. U dveří opět zmáčkl tlačítko. Dveře se otevřely. Vyšel do bíle ozářené místnosti. Skupinka drobných šedivých mužíků stála kolem. V rukou zubaté a špičaté předměty. Dívali se jeho směrem. „Dobrý nápad! Teleport na WC ve vlaku. Nový pokusný genetický materiál je zde.“ 13