TÉMA MESIACA
Autor: Pavel Skořepa
5 x drabble
Sebevrah
Kráčel pomalu, rozvážně.
Plán nemělo co překazit. Jeho myšlenky se netočily kolem ničeho jiného.
„Však já vám všem ukážu! Ještě zapláčete!“
Životní útrapy, neúspěchy v práci, nenaplněné lásky vehnaly tohoto zmučeného jedince do
čekající náruče smrti.
A rodina? Ta ho měla za nepříliš inteligentního, přímo hloupého.
Rozhodl se skončit svůj smutný úděl pod koly vlaku. Zvolil si nejbližší železniční trať.
„Ještě o mně napíšou v novinách, uvidíte!“
Čekal na kolejích skoro celý den. Tělo nepohodlím otlačené bolelo.
„Zatracené dráhy!“ žehral, když si všiml vzrostlého stromu vyrůstajícího mezi kolejemi.
„Mohl bych se na něm aspoň oběsit.“
Nemohl! Nevzal si provaz.
Nádraží
Mladík chodil na nádraží rád už od dětství.
Sedával na lavičku a čekal. Klidně a trpělivě.
„Když budeš hodný a trpělivý, uvidíš i vláček,“ říkali rodiče, aby od něj měli na chvíli klid.
Zůstalo mu to.
Nevěděl nic o své poruše. Sám se sebou byl spokojený.
Roky míjely a vláček nikde.
Pravidelní cestující ho již brali jako inventář tohoto místa.
Až jednou nevydržel to čekání! Hodný přece byl a čekal klidně, trpělivě.
„Prosím, pane. Kdy přijede nějaký vláček?“ zeptal se nejblíže stojícího muže.
„Vlak? A tady?“
„Ano! Je to snad nádraží?“
„To je, ale autobusové, ty debile!“ rozesmál se.
12