O NIEČOM
Autor: Marrrqui
Měsíc sebevrahů
Vítejte u dalšího mého článku. Opět se budeme věnovat psychologii. Když jsem vymýšlela téma
měsíce, jako první jsem si vzpomněla na jeden poznatek z dob mého studia na univerzitě - nejvíc
sebevražd se stane v dubnu. Ačkoliv je to téma trochu pošmourné na začátek jara. Venku všechno
ožívá, zázračná vůně se line z hlubin tající hlíny, pupeny ťukají na větve. A někdo spáchá sebevraždu.
Nebo se o ni pokusí. Proč se tato osoba rozhodne odejít ze tohoto světa, zrovna když začíná toto
krásné roční období?
Představte si, že je Vám na nic. Štvou Vás lidé kolem, štve Vás ten člověk uvnitř, nedaří se tak,
jak by se dařit mělo. Pocity hnusu a zklamání ze sebe samého, ze všech a ze všeho... Vždyť se vysvětlení
přímo nabízí. Místo aby Vám jaro vlilo do žil novou radost, novou motivaci vykopat ty kořeny deprese,
úzkosti a tak dál, místo abyste se cítili dobře Vy, cítí se dobře ti ostatní. Lidská těla se probouzejí ze
zimního spánku, začínají se vylučovat hormony, lidé se zamilovávají a užívají si. Ale u Vás se žádná
změna k lepšímu neděje.
Přesně tohle je viděno jako příčina, proč zrovna čtvrtý měsíc v roce je jedním z těch s nejvyšší
mírou sebevraždenosti. Hned po prosinci (proč lidé páchají sebevraždu o Vánocích, asi ne třeba
rozvádět).
Je Vám kolem dvaceti pět let jako mně? Potom tedy hurá! Nejsem sama, kdo je v období tzv.
plató aneb vrcholu. V tomto věku je největší riziko, že spácháte sebevraždu. Potom ještě přibližně po
padesátce. Překvapivé je také procento seniorů-sebevrahů. Příčiny páchání sebevražd v těchto
životních obdobích se ale liší. Mladí páchají sebevraždy z nešťastné lásky, pocitů vlastního selhání.
Vždyť kolik toho dnešní mladí musí zvládat, aby měli aspoň šanci na úspěch! A ty vysoké nároky, které
si na sebe klademe, to je cesta do psychických pekel. Ale od středního věku výše se lidé k sebevraždě
uchylují z pragmatických důvodů, nejčastěji z těch finančních a zdravotních.
Nemůžu Vám zatajit ani způsoby, jak se lidé nejčastěji sprovozují ze světa. Muži totiž volí
nejčastěji „tvrdé” metody, jako je zastřelení, skok z výšky, skok pod vlak, oběšení. Poslední kulka
vášnivého lovce Ernesta Hemingwaye skončila v jeho hlavě…
Ženy na to naopak jdou „měkčeji” pomocí prášků nebo ostrého předmětu. Literární postava
Anna Karenina, „dcera” Lva Nikolajeviče Tolstého, svým skokem pod vlak vlastně ukázala, že „má
koule”.
Na další ženské hrdince, Francouzce paní Bovaryové, si můžeme ukázat riziko sebevraždy
předávkováním. Některé prášky či jiné látky mohou být slabší, než si myslíme, a naopak. Pak se z
dokonané sebevraždy sta