Abdon 3/2018 Abdon 3_2018 - Page 28

O NIEČOM Autor: Marrrqui Rozmnožovací pud Březen. Měsíc, v němž jsou samice březí. Nebo je název tohoto měsíce odvozen od slova bříza? Přiznám se, že takhle z hlavy nevím, musela bych se podívat do etymologického slovníku. Téma tohoto článku se přesto nabízí. Rozmnožovací pud. Když první předci člověka živořili kdesi na stromech, jejich mozek byl mnohem menší, než je mozek dnešních homo sapiens sapiens. Koncový mozek se svou šedou kůrou mozkovou je v naší hlavě relativním „benjamínkem“ a právě díky němu lidé mohou myslet, komunikovat pomocí řeči nebo cítit estetické, etic- ké a poznávací potřeby. Nicméně, i když chceme, nebo ne, naše chování a prožívání ovlivňují stále ty nejstarší hybné síly v nás. Tyto pudy máme společné se zvířaty a právě díky (nebo kvůli?) nim máme potřebu houfovat se do bezpečných stád, obživovat se, množit se a o své děti pečovat. Zkrátka, náš mozek dělá vše pro přežití sama sebe i člověka jako živočišného druhu. Asi většina lidí si přeje někdy mít rodinu a mláďata v pěkném pelechu a mít dostatek zdrojů k jejich živení. Rodit děti je naše vrozená potřeba. Každý ji cítí jinak silně. Lidé ale nejsou hermafrodité, potřebuje- me tedy vhodného partnera. Toho nemusí být snadné najít, žen je totiž „na trhu“ více než mužů. Zajímavá také je psychologie přitažlivosti – kdo se nám líbí, kdo ne a proč. Tato otázka by si zasloužila zvláštní kapi- tolu, proto jen shrnu základní fakta v této oblasti. Oběma pohlavím se líbí souměrnost, evidentní zdraví a vůně toho druhého (ach, ty feromony). Když nám někdo voní, je to totiž důkaz, že má odlišný imunitní sys- tém, naše dítě tedy bude odolné proti dvojnásobnému množství nebezpečných látek v okolí. Když už se nám někdo líbí, zapůsobí chemie a přijde zamilovanost, která v lepším případě přetrvá a přerodí se v lásku. A ta nejobjektivnější definice zamilovanosti a lásky říká, že je to chemická iluze pro za- chování rodu, jejím cílem je spojit dva budoucí rodiče a udržet je spolu tak dlouho, dokud jejich potomci dorostou do věku, kdy sami přežijí. Někdy to ale není tak snadné. V cestě naplnění rozmnožovacího pudu, který, jako ostatní pudy, chce být znovu a znovu uspokojován, může stát mnoho překážek. Většina má kořeny ve společnosti. Tak např.: doba, kdy ženy rodí děti, se stále prodlužuje. Je také statisticky dokázáno, že čím více vzdělaná žena je, tím více oddaluje mateřství. Když už přece studovala a buduje si kariéru, nepřipraví se o šanci splnit si přání. Jedná se ale o poruchu rozmnožovacího pudu? „Necitlivými“ vůči tomuto pudu je to- tiž přibližně deset procent žen. Trpí tedy všechny bezdětné kariéristky a další „nevyužité“ matek poru- chou? Určitě ne. Touha „plodit“ se navíc může objevit ve vyšším věku. Někdy ji žena cítí, ale vědomě po- tlačuje ve prospěch kariéry. Rizikem oddalování těhotenství je ale vyšší výskyt poruch učení, autismu a dalších psychických a zdravotních problémů u dětí, jejichž mamince je více než třicet pět let. Také někteří muži nevysílají signály, že si přejí usadit se a kolíbat potomky. Kdo chce jít s dobou, užívá si a vztahy neplánuje (právě to se zdá být heslem současnosti). Navíc se objevuje další trend, který může být překážkou v porodnosti. Partneři rychle vzdávají své vztahy, když nastane problém. A také je tady ta potřeba seberealizace, která se ne vždy musí slučovat s potřebou se množit. Slibovala jsem, že ke každému psychologickému tématu přihodím také analogii ze světa literatury a jejích hrdinů. Přiznám se, že mě nic konkrétního nenapadá. Ve většině děl se totiž láska, ta velká chemická hra v nás, objevuje. A toto téma je opravdu všude. Vybrat konkrétní dílo si tedy můžete sami. A při tom přemýšlet o (ne)výhodách plození dětí. 26