„I dekorace?“
„Ano.“
„A co předkrm?“
„Ano.“
„Druhý předkrm?“
„Ano.“
„A co polévka?“
„Ano i ta.“
„A dezert se chladí?“
„Ano!“
„Co hlavní chod? Jak s ním to vypadá?“
„Ještě se pořád hloupě vyptává!“ pronesl, vytáhl velký kuchyňský nůž a zarazil ho tazateli rovnou
do srdce.
„Tak a je to.“ zamnul si ruce.
„Letošní silvestrovský tataráček bude obzvláště vynikající, vždyť je absolutně čerstvý.“
Vytáhl nůž z hrudi bezvládného těla a začal ho rovnou porcovat.
Hosté už se pomalinku scházeli.
Novoroční předsevzetí
Zapálil si cigaretu.
Všichni přítomní pozvedli přísně obočí.
„No co!“ pokrčil omluvně rameny. „Říkal jsem přece až od Nového roku.“
Pohlédl na hodinky: „A do přípitku zbývá ještě asi patnáct minut.“
Vítězoslavně tahal z cigarety, nedopalek típl do popelníku.
„Ještě si odskočím, než to přijde!“ mrkl na ostatní a rozevlátým krokem se vydal na toaletu.
Rozrazil dveře, zakopl o práh a krkem padl přímo na záchodovou mísu.
Křupnutí nikdo nezaslechl díky hlasité hudbě a veselému hovoru.
Začal odpočet.
Přípitku se již nezúčastnil.
Avšak své novoroční předsevzetí přece jen splnil.
11