21
„ To bylo opravdu zajímavé,“ pronesl Hardy, který si tisknul bylinkový zábal k pohmožděnému pravému rameni. Spolu s Elenou, Annou a Westrem se nacházeli ve staré továrně, kde měl Hardy schovanou většinu léků a kde pro ně bylo teď relativně bezpečno.
„ Zajímavé?“ vykulila se Elena. „ Nebudu se divit tomu, že Vám přišlo zajímavé bojovat na život a na smrt. Ne, budu se divit tomu, že Vám přijde zajímavé poznamenat potom, co jsme zabili několik osob a jejich mrtvoly prošacovali a nechali ležet na ulici.”
„ Museli jsme je tam nechat, potřeboval jsem, aby Redfield našel u jednoho z nich to telefonní číslo a padlo na něj podezření.“ „ A navíc,“ poznamenal Wester, „ to nejsou žádné osoby, jsou to upíři. Žádná škoda.“ Elena se snažila nepředstavit si, jak ji Wester s klidným výrazem řeže hlavu a zakopává její mrtvolu na opuštěné skládce, a zaměřila se opět na Hardyho. „ Myslíte, že je Kate v bezpečí?“ „ Je v Redfieldově doupěti a je schovankou lovce upírů, který se včera postaral o to, aby se jeho armáda krvežíznivých hajzlů trochu zmenšila. Není v bezpečí.“
„ Vy víte, jak to myslím!“ obořila se na něj. „ Když Redfield najde ten Váš nastrčený papír, nebude chtít prohledat všechny? Bude paranoidní. Co když mu Kate nedokáže vnutit svoji lež? Nemůžeme ji tam jen tak nechat, bez pomoci, napospas.“
Redfield si volal jednoho po druhém do malé místnosti za větší halou, kde konali shromáždění. Byl tu stůl a dvě židle. Nepotřeboval tu své společníky. Dokázal se se všemi vypořádat sám. Vyslýchal každého upíra ze svého stáda. Snažil se přijít na to, jestli ho ještě někdo z nich zradil. Ptal se na vlkodlaky. „ Viděl si je někdy?“ „ Mluvil si s nimi?“
Kate se snažila uklidnit a vymyslet si co nejlepší odpovědi. Když se ocitla v tváří tvář jemu, měla nízký tep a soustředěný výraz. „ Posaď se, Susan,“ vyzval ji a ukázal na ošuntělou židli před sebou. Udělala tak bez protestů, aby to nevypadalo, že mu chce odporovat. „ Jsi tu jedna z nejnovějších. Proč bych měl důvod ti důvěřovat?“ zadíval se jí do očí. Kate věděla, že zírat mu do očí není nejmoudřejší, na druhou stranu, pokud chtěla, aby jí věřil, nemohla uhýbat pohledem „ Nemáte,“ odpověděla prostě. „ Nic o mně nevíte. Vzal jste mě sem bez okolků a s ochotou. Být vámi, nevěřila bych mi, protože dokud jsem se Vás nepokusila najít, nikdy jste o mně neslyšel,“ pronesla jasně. „ Hmm …“ zamyslel se. „ To jsou dobré poznámky.“ „ Nemám zájem hrát o život … Kdo by měl? Jsem tu, protože jsem slyšela, že jste silný a mocný upír. Já taková nejsem, tak jsem si řekla, že by bylo dobré Vás poznat. Nebaví mě strachovat se o svůj život, a tak raději budu pod křídly někoho, kdo ví, co dělá.“ Vše, co řekla, byla pravda, nemohla za to, jak si její slova vyloží on.
21