U radnice stál taxík, tak jsem ji chytil pevně kolem boků a dovrávoral s ní až k autu. Byla to černá oktáv-
ka, ale řidič v ní nevypadal z kšeftu, který jsem mu nabízel, dvakrát nadšeně.
„Jaká je tvá adresa, Jolano?“ snažil jsem se z ní vypáčit, když jsem ji postrčil na zadní sedadlo.
Jolana se nepříčetně zasmála. „Doupě lásky, trubko,“ vychrchlala a neobvyklou silou mě stáhla k ní do
taxíku.
„Počkej, podívám se ti na občanku,“ oznámil jsem, aby to nevypadalo, že se jí jen tak hrabu v kabelce a
sáhl jsem pro její fakeovou vuittonku. Propletl jsem prsty mezi hromadou šminek a dalších zbytečností, a
ačkoliv jsem se nechtěl rýpat v jejím soukromí, pobaveně jsem se pousmál, když jsem narazil na kondomy
s jahodovou příchutí.
„Tak jo, Jabloňová 23, jedem,“ dal jsem příkaz taxikáři, když jsem ve změti nepotřebných věcí konečně
vyšátral peněženku a když jsem se po tom překvapivém nálezu rozhodl doprovodit ji až domů.
Pokračovanie príbehu nájdete na stránke Amatérskych príbehov:
https://amaterskepribehy.wordpress.com/2016/05/10/kery-randa/
20