And what about his unmistakeable personal image ? Remember the extravagant feather designs on his leathers and crash helmet ? He was not shy and retiring in any way .
A truly awesome WorldSBK rider for a time , Scott even managed to stare down the legend-in-waiting that was Carl Fogarty in 1993 .
He had to give best to ‘ Foggy ’ in ‘ 94 , although his ability to win at Fogarty ’ s home circuit , Donington Park , was astounding . Even when injured .
Overall , Russell took 39 podiums in his 114 WorldSBK starts . He somehow ‘ only ’ won 14 races but took five victories at Donington .
His last career race win in WorldSBK 1994 , in Race Two at Donington . Of course …
Russell was also well known in global and US terms for being ‘ Mr Daytona ’, thanks a career total of five ‘ 200-miler ’ victories .
By 1995 he was both waning with his WorldSBK results but rising elsewhere . He not only won the Daytona 200 again , but he moved on to MotoGP™ racing with Suzuki , in the factory team . One subsequent full season there ( sixth overall …) and then Yamaha welcomed him back into WorldSBK . He was never quite the champion he had been , even though he took two more Daytona 200 race wins with Yamaha .
Across those final 1997 and 1998 WorldSBK seasons Russell would only finish on three WorldSBK podiums . After that , it was racing at home again .
In some ways we were lucky to have Scott with us at all , after a dreadful startline crash at Daytona in 2001 . His nearly hometown venue was a cruel place for his serious and long-lasting injuries to have happened at .
Recently a TV commentator and race instructor , Russell deserves his WorldSBK icon status for both his on and offtrack words and deeds .
It is more about how he went about it all . Racing to win at all costs and then partying hard with friends and rivals alike . It was his uncompromising approach that will always endear him to present and future WorldSBK generations .
A ta jeho nepřehlédnutelná vizáž ? Vzpomínáte na extravagantní motivy peří na jeho kombinéze a ochranné přilbě ? Rozhodně to nebyl žádný do sebe uzavřený introvert .
Scott byl svého času opravdu vynikajícím jezdcem šampionátu WorldSBK a v roce 1993 se mu dokonce podařilo porazit budoucí legendu Carla Fogartyho .
V roce 1994 se ale musel před „ Foggym “ sklonit , ačkoli jeho vítězství na Fogartyho domácím okruhu v Donington Parku bylo ohromující . Navzdory zranění .
Celkově Russell při svých 114 startech ve WorldSBK získal 39 pódiových umístění . Nakonec vyhrál „ jen “ 14 závodů , ale v Doningtonu získal pět vítězství .
Svého posledního vítězství v kariéře ve WorldSBK dosáhl v roce 1994 ve druhém závodě v Doningtonu . Jak jinak ...
Russell byl ve světě i v USA známý také jako „ pan Daytona “, a to díky pěti vítězstvím v závodech na 200 mil .
V roce 1995 jeho výsledky ve WorldSBK slábly , ale jinde nabíraly na intenzitě . Nejenže znovu vyhrál dvoustovku v Daytoně , ale přešel i do závodů MotoGP™ , kde startoval za tovární tým Suzuki . Tam absolvoval jednu celou sezónu a skončil celkově šestý ... A pak ho Yamaha „ přetáhla “ zpět do WorldSBK . Předchozích úspěchů už ale nikdy nedosáhl , třebaže s Yamahou získal další dvě vítězství v závodě Daytona 200 .
V posledních dvou sezónách v letech 1997 a 1998 se Russell ve WorldSBK umístil na stupních vítězů pouze třikrát . Poté už závodil opět doma v USA .
Do jisté míry máme obrovské štěstí , že je Scott po strašlivé havárii na startu v Daytoně v roce 2001 vůbec s námi . Jeho téměř domácí závodiště se mu stalo takřka osudným a utrpěl zde vážná a dlouhotrvající zranění .
Russell , který v poslední době působí jako televizní komentátor a závodní instruktor , si za svá slova i činy na trati i mimo ni zaslouží status legendy WorldSBK .
Jde spíše o to , jak ke všemu přistupoval . Závodil s cílem vyhrát za každou cenu a pak pořádně zapařil s přáteli i soupeři . Byl to nekompromisní přístup , díky němuž ho navždy budou milovat současné i další generace fanoušků WorldSBK .
OFFICIAL PROGRAMME 51
ICONS OF WORLDSBK