∞CESTOVÁNÍ
( 14 )
∞CESTOVÁNÍ
E xistuje mnoho možností , kde strávit studentskou brigádu . Jednou z nejpřínosnějších variant je práce v zahraničí , která přináší kombinaci získání zkušeností , výdělku , porozumění cizím jazykům a kulturám .
Několik let zpátky jsem v kantonu Solothurn na severozápadě Švýcarska zažil krásných 6 týdnů na přelomu léta a podzimu , na které budu dlouho nostalgicky vzpomínat .
Dovolte mi tedy , abych vás stručně provedl mým rendez-vous se švýcarským zemědělstvím , prací v lese a ochutnávání sýra a čokolády .
Zúčastnil jsem se programu Landdienst . Šlo o program , který umožňoval studentům a mládeži z východní Evropy do 26 let poznat život farmářů na švýcarském venkově a zároveň švýcarským farmářům poskytoval finančně nenáročnou pracovní sílu na sezónní práce . Jednalo se o klasický hostitelský pobyt , kdy jsem byl ubytovaný a stravoval se u hostitelské rodiny a zároveň pro ni i pracoval a kromě spánku a nedělí , jsem s ní trávil veškerý čas .
FARMA SE VŠÍM VŠUDY Po vyřízení všech formalit jsem obdržel poštou dokumenty týkající se mého pobytu na farmě ve Švýcarsku . Jedním z těchto dokumentů byly i údaje o hostitelské rodině , které mi měly naznačit , co mě čeká . Informace o rodině a o farmě byly následující : 4 děti , nadmořská výška 455 m , údolní oblast , obhospodařovaná plocha 25 ha , produkce mléka , produkce masa a rostlinná výroba . Následoval výčet zvířat chovaných na farmě : skot , koně , králíci , kozy , pes a kočka . Po přečtení tohoto dopisu se mi vše zdálo jako idylická romantika a zpětně to tak i mohu ohodnotit .
První den mého pobytu jsem se seznámil se členy rodiny a s farmou . Mladý manželský pár , který za velice krátkou dobu stihl mít čtyři děti od 13 do 6 let , což na švýcarském venkově je spíše standart než něco výjimečného . S nimi na farmě pracoval i farmářův otec , který však bydlel v nedaleké velice staré typické švýcarské usedlosti . To znamená v prvním patře obytná část a v přízemí maštal , stodola a další hospodářské prostory . Když však převzal farmu jeho syn , vybudoval nové prostory a to klasickou stáj a vedle svůj rodinný domek .
DEN ZA DNEM Celý pracovní den jsem trávil po boku farmáře . Na farmě vládl pevný a neměnný harmonogram . Pro mě to znamenalo v 5:30 hodin vstávání a práce do 7:00 hodin . Poté snídaně a práce s malou přestávkou a svačinou do oběda , který byl v 12:00 . Poté od 13:00 hodin práce s více malými přestávkami a svačinami do večeře v 18:30 hodin . Svačiny byly mé nejoblíbenější jídla dne . Probíhaly tak , že jsme si našli místo ve stínu pod stromem , kde jsme vybalili sýr z mnoha malých sýráren v okolí , domácí chléb a k tomu pili vodu z okolních studánek , která končila v napajedlech pro dobytek na pastvinách . Nezbytnou součástí přestávky bylo i několik kostiček výborné čokolády .
Ráno a večer jsem pomáhal nakrmit a podojit dobytek . Dojilo se přibližně 40 kusů dobytka pomocí systému DeLaval , ve kterém šlo dojit 4 kusy dobytka na jednou . Každé dojení tak trvalo přibližně hodinu a nadojilo se přibližně 700 litrů mléka . Dobytku se do žlabu připravovala směs sena a siláže . Vše se připravovalo ručně . Seno se naházelo vidlemi a siláž lopatou . Vzhledem k tomu , že dobytek většinu dne trávil na pastvě , připravovalo se jim krmení hlavně z důvodu , aby ochotně procházeli dojícím systémem .
Prvních 14 dní jsem mimo pomoci při dojení a krmní během dne připravoval topivové dřevo na chladnější část roku . Společně s farmářem jsme jeli do lesa , kde již byly připravené špalky a pouze jsme štípačkou napojenou traktor rozštípali na požadovanou velikost . Následující 4 týdny jsem společně s většinou členů rodiny strávil na vyorávacím stroji při sklizni brambor , které tvořili vedle produkce mléka , hlavní zemědělský produkt farmářů v této oblasti . Brambory se přebírali s pověstnou švýcarskou pečlivostí . Pokud byl brambor nezralý , poškozený od vyorávače nebo měl na
( 14 )