∞CESTOVÁNÍ
( 14)
∞CESTOVÁNÍ
E xistuje mnoho možností, kde strávit studentskou brigádu. Jednou z nejpřínosnějších variant je práce v zahraničí, která přináší kombinaci získání zkušeností, výdělku, porozumění cizím jazykům a kulturám.
Několik let zpátky jsem v kantonu Solothurn na severozápadě Švýcarska zažil krásných 6 týdnů na přelomu léta a podzimu, na které budu dlouho nostalgicky vzpomínat.
Dovolte mi tedy, abych vás stručně provedl mým rendez-vous se švýcarským zemědělstvím, prací v lese a ochutnávání sýra a čokolády.
Zúčastnil jsem se programu Landdienst. Šlo o program, který umožňoval studentům a mládeži z východní Evropy do 26 let poznat život farmářů na švýcarském venkově a zároveň švýcarským farmářům poskytoval finančně nenáročnou pracovní sílu na sezónní práce. Jednalo se o klasický hostitelský pobyt, kdy jsem byl ubytovaný a stravoval se u hostitelské rodiny a zároveň pro ni i pracoval a kromě spánku a nedělí, jsem s ní trávil veškerý čas.
FARMA SE VŠÍM VŠUDY Po vyřízení všech formalit jsem obdržel poštou dokumenty týkající se mého pobytu na farmě ve Švýcarsku. Jedním z těchto dokumentů byly i údaje o hostitelské rodině, které mi měly naznačit, co mě čeká. Informace o rodině a o farmě byly následující: 4 děti, nadmořská výška 455 m, údolní oblast, obhospodařovaná plocha 25 ha, produkce mléka, produkce masa a rostlinná výroba. Následoval výčet zvířat chovaných na farmě: skot, koně, králíci, kozy, pes a kočka. Po přečtení tohoto dopisu se mi vše zdálo jako idylická romantika a zpětně to tak i mohu ohodnotit.
První den mého pobytu jsem se seznámil se členy rodiny a s farmou. Mladý manželský pár, který za velice krátkou dobu stihl mít čtyři děti od 13 do 6 let, což na švýcarském venkově je spíše standart než něco výjimečného. S nimi na farmě pracoval i farmářův otec, který však bydlel v nedaleké velice staré typické švýcarské usedlosti. To znamená v prvním patře obytná část a v přízemí maštal, stodola a další hospodářské prostory. Když však převzal farmu jeho syn, vybudoval nové prostory a to klasickou stáj a vedle svůj rodinný domek.
DEN ZA DNEM Celý pracovní den jsem trávil po boku farmáře. Na farmě vládl pevný a neměnný harmonogram. Pro mě to znamenalo v 5:30 hodin vstávání a práce do 7:00 hodin. Poté snídaně a práce s malou přestávkou a svačinou do oběda, který byl v 12:00. Poté od 13:00 hodin práce s více malými přestávkami a svačinami do večeře v 18:30 hodin. Svačiny byly mé nejoblíbenější jídla dne. Probíhaly tak, že jsme si našli místo ve stínu pod stromem, kde jsme vybalili sýr z mnoha malých sýráren v okolí, domácí chléb a k tomu pili vodu z okolních studánek, která končila v napajedlech pro dobytek na pastvinách. Nezbytnou součástí přestávky bylo i několik kostiček výborné čokolády.
Ráno a večer jsem pomáhal nakrmit a podojit dobytek. Dojilo se přibližně 40 kusů dobytka pomocí systému DeLaval, ve kterém šlo dojit 4 kusy dobytka na jednou. Každé dojení tak trvalo přibližně hodinu a nadojilo se přibližně 700 litrů mléka. Dobytku se do žlabu připravovala směs sena a siláže. Vše se připravovalo ručně. Seno se naházelo vidlemi a siláž lopatou. Vzhledem k tomu, že dobytek většinu dne trávil na pastvě, připravovalo se jim krmení hlavně z důvodu, aby ochotně procházeli dojícím systémem.
Prvních 14 dní jsem mimo pomoci při dojení a krmní během dne připravoval topivové dřevo na chladnější část roku. Společně s farmářem jsme jeli do lesa, kde již byly připravené špalky a pouze jsme štípačkou napojenou traktor rozštípali na požadovanou velikost. Následující 4 týdny jsem společně s většinou členů rodiny strávil na vyorávacím stroji při sklizni brambor, které tvořili vedle produkce mléka, hlavní zemědělský produkt farmářů v této oblasti. Brambory se přebírali s pověstnou švýcarskou pečlivostí. Pokud byl brambor nezralý, poškozený od vyorávače nebo měl na
( 14)