Zemědělská škola - číslo 1 - 80. ročník ZemedelskaSkola_1_80 | Page 20

∆ AKTIVITY ŠKOL
ÚSPĚŠNÉ POLNÍ DNY SÓJA 2017
text a   foto ing . hana honsová , ph . d .
Sója luštinatá se v Česku pěstovala
už před mnoha desetiletími, ale
pak na čas téměř upadla v zapo-
mnění. Renesanci tato plodina
zažila s nástupem nových výkon-
nějších odrůd před téměř dvěma
desetiletími. Mnozí naši pěstitelé
mají se sójou dobré zkušenosti
a jiní se tuto plodinu učí pěstovat.
V posledním období v ČR stou-
pá zájem o luskoviny včetně sóji
díky povinnému ozelenění pro
získání dotace. Plocha sóji luština-
té se u nás v minulých třech letech
pohybuje zhruba mezi deseti až
patnácti tisíci hektary.
Česká produkce sóji disponuje
mnohými přednostmi. Především
se nejedná o geneticky upravený
materiál, což je velkým kladem
v době, kdy EU plánuje omezit
dovoz geneticky modifikovaných
odrůd sóji ze zámoří.
Nadto naše sója není poškoze-
na přepravou, a tak vykazuje lepší
zdravotní stav a tím i kvalitu. Ve
vhodných oblastech ČR se při od-
povídající agrotechnice dosahuje
vysoké biologické hodnoty semen.
Sójové boby mají mnohostran-
né použití. Uplatňují se ve výži-
vě lidí i zvířat. Dají se také využít
v průmyslu potravinářském, krmi-
vářském, chemickém, farmaceu-
tickém nebo kosmetickém.
Pro zemědělský podnik na-
chází sója uplatnění v krmných
směsích, má význam jako tržní
plodina, přerušovač obilních sle-
dů a zlepšující plodina v osevním
postupu. Pěstování sóji příznivě
ovlivňuje úrodnost půdy.
(20)
T Ř I P O LN Í D N Y
Jako každoročně, tak i letos, pro-
běhly koncem srpna polní dny
Sója 2017 na třech lokalitách Čes-
ké republiky – ve Skaličce na Pře-
rovsku, ve Slovči u Nymburka a ve
Studeněvsi na Kladensku. Příchozí
si vyslechli odborné přednášky
hlavního organizátora akcí Ing.
Přemysla Štrance, Ph.D. Program
stejně jako v minulých letech také
obohatil Ing. Pavel Procházka,
Ph.D., z České zemědělské univer-
zity v Praze. Po přednáškách ná-
sledovala prohlídka poloprovoz-
ních pokusů se sójou luštinatou.
Na poli poskytl odborný vý-
klad Ing. Štrance za doplnění zá-
stupců zúčastněných firem. V po-
loprovozních pokusech se ověřuje
vhodnost vybraných odrůd pro
pěstování v klimatických podmín-
kách ČR.
V H O D N É O D R Ů DY
Do poloprovozních pokusů se za-
řazují odrůdy sóji o různé ranos-
ti. V letošním roce se jednalo o již
ověřené odrůdy Merlin, Amandi-
ne, Cordoba, Amadea, SY Eliot,
SY Livius, ES Mentor, nebo Viola.
K novinkám patřily Bettina, ES Co-
mandor, Tourmaline, Galice, Tou-
tatis či Antonia.
Nové odrůdy sóji vyšlechtěné
pro podmínky severních oblastí
USA, Kanady a západní Evropy lze
pěstovat ve vhodných, tedy tep-
lejších oblastech ČR. Tyto odrůdy
jsou zpravidla relativně chladu-
vzdorné a fotoperiodicky méně
vyhraněné. Zachovávají si však
vysoké nároky na vláhu. Pro
sóju jsou vhodné oblasti s bohat-
šími a rovnoměrněji rozdělený-
mi srážkami v průběhu vegetace.
O D P LE V E LE N Í A  P O D P O R A
RŮSTU
V dalších pokusech se porovná-
valy rozmanité herbicidní kom-
binace, z nichž ale u nás není
většina povolena. Nejhorší vari-
antu představuje pěstování sóji
bez herbicidních ošetření. Ple-
vele rostliny sóji silně potlačují.
Prvořadý význam má preemer-
gentní ošetření.
V pokusech se dlouhodobě
ukazuje, že při pěstování sóji
lze s úspěchem využít prostřed-
ky se stimulačním účinkem.
V letošním roce se na všech
třech lokalitách ověřovala
ošetření přípravky fungujícími
jako stimulátory růstu Ligno-
humát Max, Phytocare, Lexin,
Lexenzym a Litofol Active. Růs-
tové stimulátory se podílejí na
udržení vyššího počtu rostlin,
na vyrovnanosti porostu a jeho
zapojení. Přípravky se stimulač-
ním účinkem podporují tvorbu
hlízkových bakterií na koře-
nech. Také se po aplikaci zvy-
šuje počet lusků na rostlinách.
Následně kvalitnější porost
poskytne vyšší výnos než bez
ošetření stimulátory. Při použi-
tí stimulačních přípravků také
klesají sklizňové ztráty, proto-
že většinou dochází ke zvýšení
výšky nasazení prvního lusku
od povrhu půdy.
Z V L Á D N O U T T E C H N O LO G I I
P Ě S T O VÁ N Í
Pro dosažení ekonomicky efek-
tivních výnosů sóji je třeba
dobře zvládnout její pěstební
technologii. V první řadě zále-
ží na výběru vhodných odrůd
(21)
i pěstebních ploch a optimální
době a způsobu založení poros-
tů. Nemalý význam má regula-
ce výskytu plevelů související
s vhodným používáním herbici-
dů. Sklízet by se mělo odpovída-
jícím způsobem zaručujícím co
nejnižší ztráty.
Mnohé zemědělské podni-
ky mají s pěstováním sóji dobré
zkušenos ti. Ing. Štranc vyzdvihl
význam sóji především z hle-
diska její vysoké předplodino-
vé hodnoty v osevním postupu.
Mnohé podniky, kde tuto plodi-
nu pěstují, potvrdily významné
zvýšení výnosů následné plodiny.
V minulosti například
v Humburkách na Královéhra-
decku sója pěstovaná po sobě
dala druhým rokem téměř o půl
tuny vyšší hektarový výnos. Při
pěstování ozimé pšenice po
předplodině sóje ve Slavětíně na
Lounsku stoupl výnos o téměř
dvě tuny na hektar v porovnání
s pěstováním po jarním ječme-
nu. Ve Studeněvsi sója za obdo-
bí více než deseti let zvyšovala
výnos ozimé pšenice průměrně
o jednu tunu na hektar.
Sóje vyhovují zejména chlad-
nější oblasti s dostatkem srážek
rovnoměrně rozdělených bě-
hem celého vegetačního obdo-
bí. Při zpracování půdy je třeba
dbát na udržení vláhy v půdě
a na kvalitní urovnání povrchu
pole pro usnadnění sklizně. Je
možno využít tradiční technolo-
gii s orbou i různé minimalizač-
ní technologie.