16
MAGAZÍN VÁŠ ZLÍN
Poláky podceňujeme.
Přitom nás mohou
inspirovat, říká
Petr Vavrouška
Zlínský rodák, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška,
prožil i s rodinou čtyři roky v Rusku a potom v Polsku. Rozhovory se
zajímavými lidmi, které tam nasbíral, nyní vydal v knize Polské duše.
OSOBNOST
PAVEL STOJAR
Není to tvá první kniha. Můžeš o ní něco říct?
Vždy si potřebuju udělat tečku za několikaletým zpravodajským pobytem v té které zemi. Po čtyřech letech v Rusku jsem vydal soubor
rozhovorů Ruské duše a nyní, když skončila má etapa v Polsku, jsou
to Polské duše. Dělal jsem dlouhé rozhovory s velmi zajímavými
lidmi, ale do rozhlasového vysílání se vždy vejde jen pár minut.
Bylo mi líto, aby takový skvělý materiál zůstal založený v šuplíku. Některé z těchto rozhovorů sice vycházely i v Reflexu
a Respektu, ale až spisovatel Mariusz Szczygieł, který je
velký propagátor české kultury v Polsku, mě přiměl,
abych dal dohromady tuto knížku. Aby se také
Češi dozvěděli něco víc o Polácích. Poláci toho
o nás totiž ví hodně. Čtou české knížky, chodí na české filmy, prostě se zajímají. Opačně to ale moc neplatí. Mou ambicí je představit Čechům jejich severního souseda
a ukázat, že Polsko může být inspirativní tak, jako jsou inspirativní životní příběhy polských osobností
v knize rozhovorů.
Polsko je velká země s bohatou
kulturou, přitom se na Poláky díváme tak trochu skrz prsty. Čím Reportér Petr Vavrouška získal několik prestižních novinářských cen
to je?
Myslím si, že v tom sehrál roli rok 1989, kdy se naše společnost za- A s těmi potravinami je to tedy jak?
čala orientovat na Západ a chtěla poznávat to, co do té doby nemohla.
Bylo mi to líto, když se v Česku objevila jakákoli kauza s polským
Na Poláky jsme tak trochu zapomněli a pak už jsme si k nim nehledali jídlem, ať už to byla technická sůl v potravinách, nebo salmonela a ancestu, nebo jsme si mysleli, že to pro nás není důležité. A myslím si, že tibiotika v kuřecím mase. Sami jsme zjistili, že polské potraviny, mléčv české společnosti dodnes přežívá spousta klišé o Polácích, například né výrobky, maso, uzeniny, jsou skvělé a opravdu kvalitní. Pokud se
že jsou to jen vypočítaví šmelináři.
něco horší kvality dováží sem, tak je to spíše problém českých řetězců,
které nakupují jen to nejlevnější a na kvalitu nehledí. Polsko je velký
V poslední době k tomu přispěly i nejrůznější kauzy spojené s jídlem… trh plný farmářů. Soukromé zemědělství tam na rozdíl od nás fungoJistě, to také nenahrálo pozitivnímu obrazu Polska a Poláků. Vní- valo dokonce i za komunistů. Ta tradice je velmi silná. Dvakrát týdmám to jako velkou chybu, protože je to velký národ, čtyřicet milionů ně se ve Varšavě i dalších velkých městech konají obrovské trhy, ktelidí, s vynikající kulturou a zajímavou historií. Myslím, že v mnohém ré u nás v posledních letech nazýváme farmářské, ale u nich byly už
se od nich můžeme učit. A je to tak blízko. Wrocław nebo Kraków jsou dávno.
nádherná města a autem je tam člověk za tři hodiny. Zajímavý paradox
je, že v posledních letech v polských průzkumech veřejného mínění Češi Vraťme se ale ještě ke knize. Která z osobností, o nichž píšeš, tě zauvycházejí jako nejoblíbenější národ, kdežto naopak to vůbec nefungu- jala nejvíc?
je. Když jsme se přistěhovali do Varšavy, hned druhý den nám klepali
Každá. Snažil jsem se vybrat lidi se zajímavým životním příběhem,
na dveře sousedi, vítali nás a říkali, jak jsou šťastní, že u nich bydlí Češi. který jednak popisuje je samotné, ale dobře vystihuje i dnešní Polsko