základě našich informací se snažíme na-
jít veterináře, který provede zákrok, který
nám pak nafakturuje. Náš program přispívá
500,- kč na zvíře a pokud je kastrace dražší,
tak rozdíl doplácí člověk, který kastraci
domlouvá. Důležitá je pro nás transparent-
nost, takže kastrace proplácíme pouze po
předchozí domluvě a pouze oproti faktuře
a fotkám na účet veterináře. Nutno podo-
tknout, že je to právě zápal a zájem lidí, kteří
se dívají kolem sebe, oni jsou tou hlavní si-
lou - my jsme v podstatě jen odborníci v
kanceláři, kteří to celé zaštiťují a koordinu-
jí.
Všem doporučuji navštívit náš web, na
kterém najdete veškerou problematiku a
filozofii zpracovanou v našich autorských
textech, vše doplněno o fotky a odkazy.
Kolika kočkám se vám od založení organizace
podařilo pomoci?
To se úplně nedá říct, vzhledem ke geome-
trické řadě, se kterou se kočky množí. Zatím
jsme vykastrovali 1200 koček a kocourů,
což je počet, který by se během několika
let dokázal rozmnožit na několik set tisíc
dalších jedinců, takže předpokládám, že ta
pomoc je v přeneseném slova smyslu tak-
řka nevyčíslitelná, neboť prevence zabraňu-
je jak utrpení nechtěných zvířat, tak rovněž
eliminaci případných škod plynoucích z
kočičích kolonií a jejich následnému řešení.
Každý úředník si lehce spočítá, že je lepší
proplatit kastraci jedné kočky, než kastrace
té samé kočky a jejich devíti koťat.
Je nějaká, na kterou prostě nemůžete zapo-
menout?
Asi budu mluvit za nás za oba, když zmíním
velice bolestný a dojemný případ kocour-
ka, kterému jsme dali jméno Tony Stark.
Jednoho dne se u nás na zahradě objevil
příšerně zanedbaný kocour na hranici živo-
ta a smrti. Měl zkažené všechny zuby, byl
dehydrovaný, zadredovaný a s kolapsem
ledvin. Okamžitě jsme ho odvezli na vete-
rinu s tím, že si ho necháme, protože jeho
milá a vděčná povaha byla až neuvěřitelná.
Diagnóza však nebyla přívětivá, chronické
selhání ledvin nevěstilo nic dobrého a držet
kocourka dlouhodobě na kapačkách nemě-
lo smysl. Tony bojoval několik týdnů, ale
pak si sám řekl, kdy už to nezvládal, aby-
chom mu pomohli za duhový most. Celou
noc jsme s ním spali v karanténě a cítili, jak
jeho chatrné tělíčko opouští síly. Dnes už
chápeme, že po všem tom utrpení, kterým
si musel projít, nás vyhledal, aby strávil
alespoň posledních pár dnů s někým, kdo
ho nenechá umírat někde v keři. Tenhle
příběh s námi hluboce otřásl, ale zároveň
stále připomíná, že podobných případů je
po celém světě každý den nespočet. A my
to můžeme změnit.
Kladete velký důraz na osvětu. Máte do
budoucna nějaké plány, jak tohle téma dostat
k širší veřejnosti?
Těch plánů je celá řada a stále vymýšlíme
další. Snažíme se zapojit do kastrační pro-
blematiky veterináře, zverimexy a prostě