Za stále sílící negativní vliv konzumní kultury na vývoj myšlení současné mladé generace Čechů nesou značný díl zodpovědnosti především všudypřítomná média , která dnes v představách nejednoho dítěte či teenagera figurují jako „ jediní praví garanti zprostředkování vzrušujících zážitků “. Právě médiím se totiž na počátku 21 . století daří s úspěchem přinášet kromě žádoucích informací i celou plejádu extrémních situací , jejichž syntézou si lze velmi jednoduše vytvořit nepravdivou představu o mimořádné až výstřední podobě současného světa . Tento populárně líbivý , nicméně silně zkreslený obraz života , který bohužel svou vizuálně přitažlivou tváří láká mladého člověka více než cokoliv jiného , má v konečném důsledku negativní dopad na kvalitu jeho emocionálního prožívání . Čeští fenomenologicky zaměření autoři , kteří se ve svých odborných studiích věnují problematice současné krize v prožívání ( např . Hogenová , 2005 , srov . Tůma , Tůmová , 2010 ), se svorně shodují na tom , že specifická síla mediálních prožitků může u dětí a mládeže postupně způsobit nechuť , případně až úplnou apatii k zisku vlastních zkušeností . Toto znepokojivé zjištění opravňuje odbornou veřejnost k hledání konstruktivních podob možných řešení … Jedním z vhodných řešení , které byly v praxi nejednou ověřeny , je pokusit se přivést mladou generaci k zájmu o historii a umění , a to například prostřednictvím muzejního pábení – odkrýváním „ génia loci “ muzejních sbírek a poskytováním neotřelých příležitostí k interakcím , které jim dokážou přinést celou škálu nevšedních zážitků a cenných zkušeností .
Poznámka první … „ Zpět k věcem samým !“ aneb Oživené podoby historie a umění jako vhodná cesta k „ léčbě “ žáků
Tyto víceméně alarmující názory teoretiků , které se opírají o zjištění vzešlá z pozorování současné školní vzdělávací praxe , potvrzují i samotní učitelé . Právě oni stále častěji poukazují na možné důsledky chování některých svých žáků , kterým se daří vytvářet si vůči emocionálním podnětům v běžném životě dokonalou imunitu . Předložený problém je pravděpodobně důsledkem toho , že většina dětí a teeneagerů má v dnešní době více či méně nedostatečně rozvinutou schopnost správně třídit podněty podle kvality , což jim ve svém důsledku může opakovaně přinášet neúspěchy při uvědomování si vlastních potřeb pro budoucí život .
Dostát řádnému naplňování jednoho z významných mezioborových cílů – účinně přispívat k rozvoji emocionální složky výchovy a vzdělávání je „ nepsanou “ výzvou především pro ty učitele , kteří se při běžné výuce snaží přivádět žáky k prožitkům , a to nezávisle na tom , zda se učení odehrává ve školním či v mimoškolním prostředí . Na druhé straně v době , kdy si pod tlakem na kognitivní znalost dítěte uvědomuje celá řada učitelů své omezené možnosti při řešení současné krize v
4