SETKÁNÍ VE SVĚTLE OBRAZŮ
ANEB
ROZHOVOR S HANOU PAVELKOVOU
Mgr. Marie Beníčková, Ph.D.
S paní doktorkou Hanou Pavelkovou jsem se setkala v Olomouci, v maleb-
ném hotelu Arigone, kde na mě pokaždé dýchne specifická atmosféra. Již při
vstupu do hotelu mě zaujaly malby, které zdobí celý interiér. Chodím okolo
nich již několik let, prohlížím si je při popíjení kávy a napadlo mě se
setkat s jejich autorkou. A nechat si poodhalit to, co je za těmi obrazy,
očím neviditelné. Obrazy přinesly nejen krásné setkání, ale také rozhovor,
o který se s Vámi ráda podělím.
Ukázka z tvorby Hany Pavelkové
Hanko, jak jste se dostala od přírodo-
vědy k malování a arteterapii?
Studovala jsem přírodní vědy s cílem získat
znalosti o přírodě a lépe ji rozumět. Ale v
reálném životě to úplně nesplňovalo moje
očekávání, v srdci jsem totiž stále cítila, že
musí existovat i něco jiného než matema-
ticky dokazatelný svět. Zhruba před 15 lety
jsem přišla ‚náhodou‘ do úzkého kontaktu
s kresbou a malbou. V té době jsem byla
nespokojená ve své práci jako IT konzul-
tant. Po seminářích kresby jsem najednou
začala vidět kolegy v IT, kteří mě před pár
dny ještě iritovali, jinýma očima. Najednou
jsem si všímala, jak jim padá světlo do očí,
kde mají stín v obličeji apod. A tehdy se
materialisticky nevysvětlitelným způso-
bem ‚něco‘ velmi jemně dotklo mého srd-
1
ce a duše. Tento jemný dotek, to důvěrně
známé pohlazení jsem už nemohla nechat
odejít. Jako bych se tenkrát podvědomě
rozhodla přesunout svou pozornost v mém
životě někam jinam, na něco jiného. Moje
nespokojenost byla celkem rychle pryč.
Pak opět ‚náhodou‘ začaly zapadat rozličné
skutečnosti v mém privátním i profesním
životě díky mému novému fokusu jinak do
sebe než doposud. I proto jsem našla ces-
tu do vídeňské Akademie für Kunstthera-
pie (Akademie pro arteterapii), kde jsem
získala jak umělecké ukončení v oblasti
malby, tak i ukončení jako celostní artete-
rapeutka. A tehdy už jsem chápala a i žila
Freudovo tvrzení, že náhoda neexistuje.