Umělecké terapie - Page 13

Časopis Umělecké terapie 01 – Květen 2016
( srov . Beníčková , 2011 )
zájmy koncentrace úroveň rozumových schopností paměť emoční poruchy poruchy chování
Muzikoterapeutické cvičení Oblíbeným muzikoterapeutickým nástrojem je kantela . Výhodou je její jednoduchá ovladatelnost a „ neokoukanost “. Klienti ( žáci ) tento hudební nástroj většinou neznají a nový zvuk přiláká jejich pozornost . Zkušenosti s kantelami jsou pozitivní z několika pohledů . Žáci se na nástroj rychle naučí vybrnkávat jednoduché písničky nebo je používán k harmonickému doprovodu písní . Kantely mohou být laděny i do pentatoniky , která klientům umožňuje snadnou kolektivní improvizaci . ( srov . Beníčková , 2010 ) HLADÍME KANTELU Cíl : Podpora rozvoje jemné motoriky , vizuomotoriky , audiomotoriky , dechové koordinace Věk : Od 4 let Forma : Individuální Pomůcky : Kantela Postup : Klient si vezme kantelu do náruče ( jako když drží v náručí miminko ) a „ pohladí “ struny – jemně zahraje prsty rukou přes všechny struny nástroje . Při hře se struny rozezní . Klient hru opakuje a může měnit směr hry – např . odspodu nástroje nahoru a opačně . Při hře směrem od sebe je nutné zajistit plynulost pohybu technikou hry – prsty jsou položeny na struny tak , že konečky prstů směřují k tělu hráče a směr hry – pohyb prstů – je veden od těla hrajícího . Klient se zaposlouchá do svého dechu . Zkusí společně s nádechem hrát na struny jedním směrem , s výdechem hraje v opačném směru .
Variace : Klient a terapeut si domluví směr pohybu označující nádech a směr pohybu značící výdech . Klient hraje na nástroj a terapeut dle jeho hraní dýchá . Pak si role vymění . Doporučení : Zapojíme – li do hry na hudební nástroj i dechová cvičení , dbáme na přiměřenou dobu a intenzitu dýchání . Abychom předešli hyperventilaci , vyhneme se opakovaným rychlým krátkým , nebo naopak opakovaným dlouhým a hlubokým nádechům . Snažíme se , aby tempo a intenzita dýchání byla co nejpřirozenější . Kontraindikace : Vysoký krevní tlak Kardiovaskulární problémy Epilepsie
Diferenciální diagnostika – Co dělat když … Klient hraje na kantelu křečovitě , kantela nezní Diferenciální podmínky : Klient nemá uvolněnou ruku Nejprve zjistíme , zda klient drží hudební nástroj správně . Držení kantely připomíná držení miminka v náručí . Při této technice hry , kdy klient hraje prsty klouzavým pohybem po strunách – jakoby struny hladil , je nutné , aby byla ruka při hře uvolněná , na struny by měl být vyvinut jemný přítlak , který umožňuje jejich správné rozechvění . Muzikoterapeut dbá na to , aby zvuk nepůsobil trhaně , jednotlivé struny , po kterých prsty přejíždí , by měly znít kompaktně – jeden zvuk přecházet v druhý . Neúspěch dosažení kvalitního tónu může být v neuvolněné ruce , napětí a křečovité hře . Ačkoli samotná hra na kantelu ruku uvolňuje , můžeme použít i další jednoduché techniky pro dosažení maximální volnosti ruky : Jemně položíme svou ruku na klientovu hrající ruku . Kontakt rukou napomáhá uvolnění . Další možností jsou uvolňovací cvičení : Kroužení zápěstím ruky
Muzikoterapie Arteterapie Dramaterapie Tanečně-pohybová terapie 13
Časopis Umělecké terapie 01 – Květen 2016 zájmy koncentrace úroveň rozumových schopností paměť emoční poruchy poruchy chování (srov. Beníčková, 2011) Muzikoterapeutické cvičení Oblíbeným muzikoterapeutickým nástrojem je kantela. Výhodou je její jednoduchá ovladatelnost a „neokoukanost“. Klienti (žáci) tento hudební nástroj většinou neznají a nový zvuk přiláká jejich pozornost. Zkušenosti s kantelami jsou pozitivní z několika pohledů. Žáci se na nástroj rychle naučí vybrnkávat jednoduché písničky nebo je používán k harmonickému doprovodu písní. Kantely mohou být laděny i do pentatoniky, která klientům umožňuje snadnou kolektivní improvizaci. (srov. Beníčková, 2010) HLADÍME KANTELU Cíl: Podpora rozvoje jemné motoriky, vizuomotoriky, audiomotoriky, dechové koordinace Věk: Od 4 let Forma: Individuální Pomůcky: Kantela Postup: Klient si vezme kantelu do náruče (jako když drží v náručí miminko) a „pohladí“ struny – jemně zahraje prsty rukou přes všechny struny nástroje. Při hře se struny rozezní. Klient hru opakuje a může měnit směr hry – např. odspodu nástroje nahoru a opačně. Při hře směrem od sebe je nutné zajistit plynulost pohybu technikou hry – prsty jsou položeny na struny tak, že konečky prstů směřují k tělu hráče a směr hry – pohyb prstů – je veden od těla hrajícího. Klient se zaposlouchá do svého dechu. Zkusí společně s nádechem hrát na struny jedním směrem, s výdechem hraje v opačném směru. Variace: Klient a terapeut si domluví směr pohybu označující nádech a směr pohybu značící výdech. Klient hraje na nástroj a terapeut dle jeho hraní dýchá. Pak si role vymění. Doporučení: Zapojíme – li do hry na hudební nástroj i dechová cvičení, dbáme na přiměřenou dobu a intenzitu dýchání. Abychom předešli hyperventilaci, vyhneme se opakovaným rychlým krátkým, nebo naopak opakovaným dlouhým a hlubokým nádechům. Snažíme se, aby tempo a intenzita dýchání byla co nejpřirozenější. Kontraindikace: Vysoký krevní tlak Kardiovaskulární problémy Epilepsie Diferenciální diagnostika – Co dělat když… Klient hraje na kantelu křečovitě, kantela nezní Diferenciální podmínky: Klient nemá uvolněnou ruku Nejprve zjistíme, zda klient drží hudební nástroj správně. Držení kantely připomíná držení miminka v náručí. Při této technice hry, kdy klient hraje prsty klouzavým pohybem po strunách – jakoby struny hladil, je nutné, aby byla ruka při hře uvolněná, na struny by měl být vyvinut jemný přítlak, který umožňuje jejich správné rozechvění. Muzikoterapeut dbá na to, aby zvuk nepůsobil trhaně, jednotlivé struny, po kterých prsty přejíždí, by měly znít kompaktně – jeden zvuk přecházet v druhý. Neúspěch dosažení kvalitního tónu může být v neuvolněné ruce, napětí a křečovité hře. Ačkoli samotná hra H[[HZB]1bZKqko[YHqo]H[1hpBYX0HXZHqo[BX^[p[HHZN[[&o[YHݛHZHHY[ݝHZXBZK۝ZZH\pZ0H]&۰K[1hpH0HH]1bݘXHݚq#Y[Nܛqo[H\1&0[HZB]^Z\\YH\]\\YH[X]\\YH[q#[&\XݰH\\YBL‚