Trust story
Trust story
Karel IV. mincovnictví v jeho době
Groše z českého stříbra
Jako správnému panovníkovi Karlu IV. záleželo na pověsti jeho zemí, a to v nejrůznějších ohledech. Už jeho dědeček, panovník Václav II. započal s ražbou grošů, které patřily k nejrozšířenějším středověkým měnám. Groše se vyráběly ze stříbra a přibližně polovina produkce v celé Evropě se těžila v českém království. Jejich hodnota však postupně klesala s tím, jak se snižoval poměr stříbra v mincích. Karel IV. se snažil vrátit kvalitu grošů na původní úroveň a vytvořil měnovou reformu. Výrobu grošů svěřil mistrům z Florencie.
Zajímavostí určitě je, co si tehdy za groše mohli lidé koupit. Například kuře stálo půl groše, kráva stála už 55 grošů. Pokud se člověk živil jako mistr tesař, přišel si týdně klidně na dvacet grošů.
Kromě stříbrných grošů nechal Karel IV. razit i zlaté mince, které se využívaly především pro velké mezinárodní transakce. K jejich ražbě přistoupil už jeho otec Jan Lucemburský, jemuž s ražbou pomohli florentinští odborníci, a zahraniční vzor je tak více než znát. Karel IV. přistoupil k ražbě zlatých mincí – dukátů –, na nichž byl vyobrazen jeho portrét a lev. Tento motiv byl nahrazen v roce 1355 portrétem Karla IV. s královskou a poté císařskou korunou.
Pražský groš Karla IV. Přes obrovský hospodářský a politický vzestup Čech paradoxně upadala kvalita a jakost pražského groše. Ke konci vlády Karla IV. poklesl obsah stříbra v groši na pouhých 75 %, přičemž první pražské groše obsahovaly v době svého zavedení roku 1300 asi 93 % stříbra.
Zlatý dukát Karla IV. „ Císařský“ typ dukátu Karla IV. ražený po roce 1355. Dukáty Karla IV. byly na rozdíl od dukátů jiných evropských vládců raženy pouze v malém množství z důvodu omezených přírodních zdrojů zlata jílovských a kašperských dolů. Proto se dnes jedná o velmi vzácné české mince. Lícní strana dukátu nese autentické poprsí českého krále a římského císaře Karla IV. s císařskými insigniemi – korunovačními klenoty. Dukáty, ražené z téměř čistého zlata, byly nejvyššími peněžními nominály gotiky a sloužily jako platidlo většinou jen v mezinárodním obchodě.
Karel IV., stavitel Při návratu do Čech roku 1333 začal znovu budovat Pražský hrad, položil základní kámen k Chrámu sv. Víta. Nechal postavit kostel Marie Sněžné v Novém Městě Pražském, v Žitavě, klášter v Tachově, v Praze, sv. Kateřiny v Pise, sv. Servita pod Vyšehradem, kamenný most přes Vltavu. Vybudoval hradby( Hladovou zeď). Hladová zeď, někdy nazývaná také Zubatá, je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal postavit Karel IV. v letech 1360 – 1362, aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Zdi se začalo říkat „ Hladová“ až později ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské chudiny a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi.
30 Trust Magazín 10 / 2016