Trust echo
Trust echo
Čech majitelem Mauriciů
Poprvé v historii se majitelem dvou nejcennějších poštovních známek na světě stal Čech, který si však prozatím přeje zůstat v anonymitě. Také cena, kterou za modrého a červeného Mauricia zaplatil, zůstává zatím neznámá. Odborníci však částku odhadují na sto milionů korun. Zveřejněna nebyla ani totožnost prodejce. Nový majitel má v plánu ukázat známky veřejnosti na světové filatelistické výstavě Praga 2018.
Známky modrý a červený Mauritius pocházejí z roku 1847. Byly vydány jako první poštovní známky v britské koloniální říši mimo samotnou Británii, na stejnojmenném ostrově v Indickém oceánu. Filatelisté však objevili jejich jedinečnost až později, když si všimli známek s neobvyklým nápisem Post Office( Poštovní úřad), který byl později nahrazen nápisem Post paid( poštovné zaplaceno). Červené známky jsou jednopencové, modré jsou dvoupencové a jsou sběratelsky hodnotnější. Každá ze známek byla vydána v nákladu pouhých 500 kusů. Na celém světě je nyní doloženo pouze 12 kusů modrých známek „ Mauritius Post Office“ a 14 kusů červených.
Za nejvzácnější exemplář se považuje obálka, na níž je nalepena jak modrá, tak červená známka. Tato obálka se nazývá Bordeaux cover a naposledy byla vydražena za 4 miliony dolarů.
Itálii čeká referendum vydělaly české banky během prvních šesti měsíců letošního roku.
44 mld. Kč
Už v říjnu proběhne v Itálii referendum o chystaných hospodářských reformách. Výsledek této reformy ovlivní celou Evropu. Analytici Citybank uvedli, že se jedná o pravděpodobně největší risk na evropské politické mapě v tomto roce, jenž není spojený s brexitem. Italský státní dluh dosáhl hranice 140 % HDP, vyšší dluh má v Evropě jen Řecko. Analytici očekávají, že v případě neúspěchu referenda dojde k finančnímu a ekonomickému kolapsu země, který ovlivní celou Evropu. Euro se však touto hrozbou zatím nenechává ovlivnit a jeho kurz zůstává stabilní.
Českým bankám pomohl prodej Visy
Tuzemské bankovní domy za sebou mají rekordní první pololetí. V souhrnu za prvních šest měsíců roku vydělaly podle dat České národní banky 44 miliard, to je stejně jako za celý předkrizový rok 2008.
Zisky si banky ale jednorázově vylepšily prodejem svých podílů v karetní asociaci Visa Europe, kterou její americká matka odkupuje od evropských bank zpět. Bez těchto jednorázových příjmů by výsledky českých finančních domů byly o poznání méně radostné. Největší tuzemské banky inkasovaly za své podíly i přes miliardu korun. ČSOB, Česká spořitelna i Komerční banka ve svých výročních zprávách za loňský rok ocenily své podíly ve Visa Europe shodně na 700 milionů až miliardu korun. Letošní finální jednání s americkou Visou vyhnala požadavky českých bank ještě výše. Jen Česká spořitelna uvedla, že za svůj podíl inkasovala 1,4 miliardy korun, ČSOB 1,3 miliardy a Komerční banka téměř miliardu. Trojice největších bank si tak za své podíly účtovala bezmála čtyři miliardy korun.
Oproti první polovině loňského roku ale zisk českého bankovního sektoru narostl o sedm miliard. To znamená, že by banky letos vydělaly o málo více i bez příjmů z prodeje Visa Europe, protože menší banky si už za své podíly ve Visa Europe miliardové částky neúčtovaly.
Jednorázový příjem ale bankám pomohl k téměř pětinovému meziročnímu růstu. Například ČSOB vydělala za prvních šest měsíců o 18 procent na 8,3 miliardy korun, bez jednorázových vlivů( Visa) by tento růst byl jen tříprocentní. Komerční banka hlásila nárůst zisku mezi lednem a červnem o 0,8 procenta na 6,7 miliardy korun. Bez započtení příjmu z prodeje podílu v karetní asociaci by její zisk ale bezmála o 11 procent klesl.
Výsledky také potvrdily dlouhotrvající trend v bankovnictví – poklesu příjmů z poplatků. Nejhůře se vedlo Moneta Money Bank, ta na poplatcích vybrala o více než 13 procent méně, Česká spořitelna pak o 9,2 procenta méně.
12 Trust Magazín 10 / 2016