„Obchodní bilance Ukrajiny je“ – autor to
dokládá přehlednými tabulkami – „v masivní
deficitu od momentu, kdy země vstoupila do
WTO, a otevřela tak svůj vnitřní trh“. Jí samé
to – díky „nízké konkurenceschopnosti ukrajinské produkce“ – „přístup na trhy jiných
zemí nezajistilo“. Záporné saldo tak zčásti
kompenzují jen „platby za tranzit zemního
plynu a ropy“.
Část ukrajinských firem dřív dosáhla i na
„úvěrový revolving“. Teď po nich zahraniční
věřitelé požadují i promptní splátku jistin.
Obavy z defaultu signalizuje i jiný trend:
zahraniční kapitál začíná dezertovat z ukrajinských bank. 41,9 % jejich základního kapitálu vlastnil ještě loni
v lednu. Letos v létě to bylo už jen 33,8 %. Na prahu příštího roku se
čeká propad až pod 30 %.
Čtvrtou největší bankou v zemi je Raiffeisen International (RBI).
Teď její rakouská matka „nabízí ukrajinskou ´dceru´ na prodej“.
Devizové rezervy země činily 34,6 miliard dolarů ještě předloni. Letos v listopadu už to bylo jen 20,6 miliardy. Stačí jen na dovoz na 2,5
měsíce. Značné devizové rezervy polykají operace, jimiž se centrální
banka snaží brzdit volný pád ukrajinské měny.
„Vláda musí, chce-li default odvrátit, rychle sehnat přinejmenším 10 miliard dolarů. Jednání s MMF o nové půjčce uvízla
ve slepé uličce.“ Z Bruselu “to má ještě men