The CCV Times 2013 | Page 10

ãíslo 1/2013 | roãník 5 The CCV Times | Noviny pro pfiíznivce softwarov˘ch fie‰ení vydávané spoleãností CCV Informaãní systémy VYUÎÍVÁNÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE V OBCHODNÍM STYKU MÁ ZNAâN¯ POTENCIÁL RÒSTU, P¤ESTOÎE STÁT NEPOMÁHÁ Podle posledních statistik âSÚ vystavila elektronickou fakturu zhruba polovina tuzemsk˘ch podnikÛ s více neÏ deseti zamûstnanci, ov‰em pouze deset procent tak ãinilo ve standardizovaném formátu urãeném pro automatické zpracování dat. Zvefiejnûn˘ pomûr znaãí stále platné nepochopení plnohodnotné elektronické v˘mûny dokladÛ v obchodním styku a jeho znaãn˘ch benefitÛ. KdyÏ se fiekne elektronická faktura, tak si mnozí vybaví pfiílohu elektronické po‰ty ve formátu PDF, jeÏ pfii‰la o nûco dfiíve a s niωími náklady neÏ klasická listovní zásilka. V fiadû pfiípadÛ, napfiíklad pfii zasílání dokladÛ fyzick˘m osobám, je tato podoba prozatím dostaãující. Ne tak v klasickém obchodním styku. Faktura, ãi jin˘ doklad zaslan˘ elektronicky v nestrukturované podobû, totiÏ pfiinese pouze prvotní ãasovou úsporu, ale to zásadní, totiÏ automatické zpracování s omezením chybovosti a redukcí nákladÛ na lidské zdroje, zde chybí. A právû o to jde v souvislosti se stále zvy‰ujícím se mnoÏstvím jednotliv˘ch dokladÛ provázejících tok zboÏí a poskytování sluÏeb. Cílem je takové vzájemné propojení jednotliv˘ch informaãních systémÛ (úãetní, WMS, ERP apod.) podnikÛ a institucí, které by umoÏÀovalo plnohodnotné pfiedávání a automatizované zpracování ve‰ker˘ch dokladÛ zcela bez lidské intervence a v reálném ãase. Podle ãlenÛ Národního mnohostranného fóra pro elektronickou fakturaci, které bylo ustaveno v záfií 2011 pod gescí Ministerstva vnitra âR a pfii Hospodáfiské komofie, je hlavní podmínkou rozvoje e-fakturace dÛraz na strukturovanou v˘mûnu dat umoÏÀující v rámci otevfien˘ch systémÛ interoperability v˘mûnu dat bez manuálního pfiepisování mezi informaãními systémy. SPIS, které ve spolupráci s v˘robci podnikov˘ch informaãních a úãetních systémÛ vytvofiilo nov˘ lokální formát pro elektronickou fakturaci, tzv. ISDOC. Ten na‰el své uplatnûní zvlá‰tû v celé fiadû firem, které nepotfiebují fie‰it dal‰í návazné doklady, jako jsou napfiíklad objednávka ãi dodací list. Jeho jednoduchost a pfiipravenost implementace do fiady tuzemsk˘ch úãetních systémÛ napomáhají jeho stále vût‰ímu roz‰ifiování u ãesk˘ch firem. Na druhou stranu fakt, Ïe se jedná o formát zamûfien˘ pouze na jeden typ daÀového dokladu, jak˘m je faktura, mÛÏe b˘t pro subjekty s ‰ir‰í paletou vymûÀovan˘ch dokladÛ dÛvodem pro v˘bûr jin˘ch variant strukturované komunikace. Fakturaãní formát ISDOC proto není konkurentem ani náhradou formátÛ z rodiny EDI, zjednodu‰enû fieãeno, tam kde nestaãí pro jednoduché zaslání faktury ISDOC, nastupuje EDI s pokrytím dal‰ích procesÛ, typicky vãetnû elektronické objednávky nebo dodacího listu. Pfiesto nበ„ãesk˘“ ISDOC je pfiínosem zejména díky zmínûné podpofie v˘robcÛ ERP a podpofie konsolidátorÛ e-fakturace jako jsou sluÏby ORION, kter˘ se mohou nabídnout konverzi do formátu protistrany. Díky této podpofie mohou zaãít zejména men‰í firmy pfiijímat faktury elektronicky s moÏností snadného importu do systému bez dodateãného manuálního zásahu dodavatele informaãního systému, coÏ mÛÏe v˘znamnû pfiispût k plynulej‰ímu rozvoji elektronické fakturace. ISDOC – fie‰ení fakturace pro men‰í podniky EDIFACT – nejpouÏívanûj‰í zpÛsob realizace transakcí To, Ïe podoba zasílan˘ch dokumentÛ elektronickou po‰tou není zrovna ideální, se ví pomûrnû dlouho. Ostatnû vyfie‰it problematiku elektronické plnohodnotné fakturace se v tuzemsku snaÏí jiÏ od roku 2008 sdruÏení KdyÏ se mluví o plnohodnotném EDI, myslí se zpÛsob komunikace postaven˘ na globálním standardu EDIFACT (Electronic Data Interchange for Administration, Commerce and Transport), jako nejpouÏívanûj‰ím zpÛsobu realizace Elektronická faktura není PDF? Globus ãi Makro, které zpracovávají aÏ tucet rÛzn˘ch zpráv a jejich poãet stále narÛstá. Dal‰í oblastí, kde je EDI pomûrnû hojnû roz‰ífieno je pak automotive, logistika nebo bankovnictví. Komunikaci fie‰í konsolidaãní centra obchodních transakcí u nás i ve svûtû. Jeho udrÏování má na starost Organizace spojen˘ch národÛ OSN (UN), r W7