Ze Štrbského Plesa jsme vyrazily po červené turistické značce na Popradské Pleso. Cesta byla zasněžená, místy uklouzaná, to ztěžovalo chůzi a zpomalovalo postup. Šlo se malebným, zalesněným, horským údolím po úzkém „chodníku“. Úkrok mimo ušlapanou stezku ve většině případů znamenal proboření do sněhu až po kolena. Cestou bylo vidět několik kotlin, kde se uvolnily sněhové laviny, které hrnuly kusy skal a polámaly mnoho jehličnanů.
Když jsme došli na Popradské Pleso, tak skoro každý doplnil energii na místní chatě formou gulášové polévky, jeleního guláše či jiným pokrmem z nabídky.
Následovala cesta nazpět na Štrbské Pleso a zubačkou zpět na parkoviště k autům. Cestou do Martina většina, kromě řidičů, usnula po namáhavém, ale krásném výletě do Vysokých Tater.
Janeček Jiří