PLASTY JEDNOU
POHLTÍ SVĚT!
DOTACE,DOTACE,DOTACE…
Plasty samy o sobě, jsou celosvětovým problémem. Většina z nás již
z ekologických důvodů začala třídit odpad. Málo lidí ale ví, co se s plasty
stane dál. Pokud si myslíte, že firmy, které se zabývají tříděním odpadu
(především plastu), to dělají jen z lásky k přírodě a velkému srdíčku, jste na
omylu. Na tento problém náš stát vystavil dotace nevídaných částek. Říkáte
si: „Skvěle, náš stát na nás myslí.“ Ano myslí, ale úplně to nedotáhl.
Dostali jsme dotace na třídění, ale ne na jeho odstranění. Samotné třídění
nestojí moc, oproti tomu, kolik stojí plasty zničit nebo recyklovat. Tak nastává
paradox, že takzvané “zelené firmy“ (cena odpadu se počítá na tuny, ne na
kamiony) dováží plasty za malý peníz na skládku, kde se znovu smíchá
s ostatním odpadem. Miliony korun byly díky tomuto procesu využity jen na
30%.
Dobrá zpráva je, že se můžeme považovat za poměrně ekologickou zemi,
neboť jsou tu rozvojové země, s kterými se nemůžeme měřit.
OSTROV Z PLASTŮ?
Obrovský ostrov tvořený plastovým odpadem plující po Tichém oceánu je
podle nové studie ještě větší, než se vědci domnívali. Rychle se zvětšuje a
momentálně jeho plocha přesahuje rozlohu Německa, Francie a Španělska
dohromady. Vědci jí říkají „Great Pacific Garbage Patch“ (GPGP) neboli
Velká tichomořská odpadková skvrna. „Našli jsme v ní asi 80 tisíc tun
plovoucího plastu,“ uvedl Laurent Lebreton, hlavní autor studie. Pro srovnání,
to odpovídá hmotnosti asi 500 velkých letadel. A jde o šestnáctkrát větší
množství plastu, než ukazovaly dosavadní průzkumy. Nejvíc ale vědce
zaskočilo, z kolika kusů plastu se plovoucí ostrov skládá – odhadují to na 1,8
bilionu kusů umělé hmoty.
RIZIKA PRO ŽIVOČICHY
Mikroplasty, tedy částečky menší než pět milimetrů, tvoří většinu částic, z nichž
je „ostrov“ vytvořený. Mohou se snadno dostat do zažívacího traktu mořských
ryb, ptáků, plazů i savců. Přes ně zase proniknou do vnitřností predátorů, jako
jsou medvědi nebo žraloci. Velké kusy plastu, především sítě, savcům a
ptákům brání v pohybu a dýchání, ryby si o pevná plastová vlákna sítí zase
mohou pořezat citlivé části těl. Pro mnoho druhů méně obratných zvířat, jako
jsou třeba mořské želvy, představují sítě prakticky jistotu smrti.