100 LET OD VZNIKU
ČESKOSLOVENSKA
Rok 2018 je pro nás významný. Nejen, že slavíme 100 let od vzniku
Československa, ale v tomhle roce si taky můžeme připomenout spoustu
dalších událostí z historie. A protože jsou to roky zakončené také na číslo 8,
nazýváme je „osmičkové roky“, které vám v článku také přiblížím.
Roku 1914 začala první světová válka. Češi bojovali na straně Rakouska-
Uherska za císaře Františka Josefa I. Přestože nebyli v monarchii spokojeni,
myšlenku samostatnosti má v hlavě pouze několik mužů.
„Doma“ byli nejvýraznější postavy Alois Rašín a Karel Kramář, kteří byli součástí
skupiny Maffie. Právě tito dva muži byli za své aktivity proti Rakousku-Uhersku
odsouzeni k trestu smrti, který byl roku 1916 pozměněn na doživotí. Po smrti
Františka Josefa I. jeho syn Karel I. udělil Rašínovi a Kramářovi amnestii. Ti se brzy
vrátili do politického života a nadále pomáhali k vytvoření republiky. Činnost
těchto mužů je často neprávem opomíjená.
Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš o vězení nestáli a raději odjeli do
zahraničí, kde se k nim přidal slovenský voják Milan Rastislav Štefánik. Nejvíc
odpovědnosti za vznik republiky leželo na Masarykovi. I když byl už takřka
sedmdesátník, vydal ze sebe neskutečné množství energie. Měl ve zvyku za své
názory bojovat. Například tvrdil, že Rukopisy královédvorský a zelenohorský jsou
podvrh, stál na straně Židů. Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy v zahraničí patří
založení československých legií v Rusku, Itálii a ve Francii. Armáda tehdy ještě
neexistujícího státu čítala kolem 50 000 vojáků. Masaryk také vyjednával
podporu pro vznik nového státu v zahraničí, mimochodem i u amerického
prezidenta Wilsona. Ke vzniku státu tak chyběla pouze prohra Rakouska-
Uherska v první světové válce.
27. Října 1918 Rakousko-Uhersko přijalo podmínky prezidenta Wilsona pro
jednání o příměří. Zveřejnění této zprávy 28. října bylo v Čechách mylně
vnímáno jako vojenská kapitulace a v chaotické situaci byla v Praze vyhlášena
republika. Vojenské jednotky z Uher, které se právě nacházely v Praze, sice o
vojenském potlačení revoluce uvažovaly, ale nakonec se žádný vojenský
zásah nekonal. Téhož dne zahájila v Ženevě delegace vedená Karlem
Kramářem jednání s Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného
československého státu. Mimo jiné rozhodli, že nový stát bude republikou,
prezidentem se stane Masaryk a Kramář bude předsedou vlády. Z důvodu, aby
v republice nebylo víc Němců než Slováků také vznikla nová československá
národnost. To sice později brzdilo vývoj státu, ale v té době to bylo potřeba.