Student's Times 2014-2018 2018/17/05 osmé číslo | Page 8
MLÁDEŽ A POLITIKA
V dnešní době mi k politice připadá mládež velice lhostejná. Možná ani tak ne u nás na
gymplu, který je samozřejmě plný „vysoce inteligentních“ dětí, ale spíše na jiných školách.
Osobně neznám nikoho z učebního oboru, kdo by se zajímal o chod našeho státu. Nemám jim
to však za zlé, protože i já, jakožto „chytrý gymplák“, si pod pojmem politika vybavím spoustu
nudných obtloustlých plešatých mužů mluvících o věcech, kterým nikdo jiný nerozumí a
mnohdy jim nerozumí ani oni sami. No a uznejte, to nezní moc lákavě. Ze všech možných
politických pořadů snad sleduju jen „Máte slovo“, avšak ne kvůli nějaké informační hodnotě,
ale spíše proto, abych se pobavila nad hysterickými výlevy velice „vkusně“ oblečené
moderátorky, Michaely Jílkové. Chudák ženská trošku nezvládá všechny ty přes sebe řvoucí
staříky a jiné bizarní postavičky, které si na politiky hrají.
Chci vás však vyvést z omylu. Z mého dosavadního povídání se jevím jako politický
analfabet, avšak já se o politiku zajímám, ale své informace čerpám spíše z internetu než
z televize. Poslední dobou se totiž vyrojilo množství pořadů, které se rádoby o politiku zajímají,
ale ve skutečnosti je jejich cílem nějakým způsobem zmanipulovat lidi, aby volili toho, a ne toho
druhého. A to je podle mě problém. Spousta mladých, kteří si myslí, že snědli všechnu
moudrost světa, si něco takového pustí a nechají se ovlivnit druhými. Neříkám, že se tohle
děje jen v televizi, samozřejmě i na internetu, a proto je potřeba hledat si spolehlivé zdroje.
Jako další problém vidím to, že rodiče se svými dětmi politiku doma příliš neprobírají.
A tohle je podle mě důvod, že se teenageři o politiku nezajímají. Nejsou s ní od dětství
seznámení a rodiče s nimi o problémech v naší zemi nediskutují. Přičemž je důležité, aby dítě
bylo schopno si utvořit svůj vlastní názor, o který se v průběhu jeho stárnutí bude moc opřít.
Já si například nepamatuju nedělní oběd, kdy bychom s tátou neprobírali nějaký nový nesmyslný
zákon, který prošel poslaneckou sněmovnou.
Jelikož všechno, co jsem zatím napsala, byl můj subjektivní názor, rozhodla jsem se, že
se zeptám spolužáků na dvě snadné otázky a vyzkoumám, jestli je mé mínění správné. Dotazník
jsem rozdala ve třídě 1.A. Tady jsou výsledky.
Má první otázka byla velice jednoduchá: Zajímáš se o politiku?
Dopadlo to, tak jak jsem vesměs čekala. Z 18 dotázaných zájem o politiku jeví 6 lidí, tudíž jedna
třetina třidy. Zbylé dvě třetiny očividně politiku neřeší.
Zájem o politiku
ano
ne