Student's Times 2014-2018 2018/17/05 osmé číslo

Z dravím všechny čtenáře! Je květen, což znamená, že za necelé dva měsíce bude nejen konec tohoto školního roku, ale také konec další životní kapitoly s názvy prvák, druhák, třeťák a nakonec ten nejvíc dojímavý a rozlučkový čvrťák. Avšak každý z nás z toho může mít odlišné pocity. Abych šla vzestupně po ročnících až k té konečné „nebeské“ bráně, začnu u prváků. Na základních školách ještě děti, které se maximálně tak zaobíraly hloupostmi typu, kdo má co na sobě nevkusně oblečeného, nebo co je ještě horší, ty strašně seriózní utkání například ve volejbalu, kdy jsme ještě všichni brali tuto hru jako na život a na smrt a komu to prostě nešlo, byl jednoduše looser. Postupem času si začaly tyto „děti“ uvědomovat, že existují i jiné věci, které jsou v životě důležité a které opravdu stojí za to řešit, a to hlavně přestupem na střední školu. V září totiž v nových tvářích ve své třídě nechtěly vidět rivaly, ale své budoucí přátele, kteří si ve všem budou rozumět, a hlavně pomáhat bez jakéhokoli „základkovského“ soupeření. Teď, ke konci prváku, po vzájemném sblížení na adapťáku, lyžáku a spoustě jiných akcí, si už předpokládám ani neumějí představit, že se kdysi před gymplem ještě nebavili. Druháci, ti to měli letos jako takový školní rok na pohodu, protože na ně nečíhalo nic náročného. Přesto já, jako druhák, to vnímám velmi silně, protože v tomto roce se zase v mém jak školním, tak soukromém životě mnoho věcí změnilo k lepšímu, a proto si na tuto krásnou kapitolku života budu vždy ráda vzpomínat. Třeťáci, ti se letos vydřeli na vymýšlení a organizaci spousty akcí. A už budou mít za chvíli taky na mále, když ví, jaké zpestření na ně čeká už další rok. Předpokládám, že jim to od prváku uběhlo tak hrozně rychle jako proud vody, že by v tomto jejich ročníku nejradši zamrzli, což ale naprosto chápu. A čvrťáci, ti už to z poloviny mají za sebou. Posledním krůčkem už je jen ta zapeklitá a nejvíc stresující ústní část maturitní zkoušky. A v tehdy už jen můžou slavit a společně se loučit. A když už jsme u toho, Lorka Metyšová si vyzpovídala maturanta Martina Vaňka, aby se dozvěděla, co bude za ty tři roky prožívat ona sama. Dalším rozhovorem je tady například i s dalším bývalým studentem naší školy, nebo spíše bývalou studentkou, která si to z našeho gymnázia nasměřovala rovnou do Prahy a co více, do televize. Ať už jste rádi, že tento ročník už bude pomalu končit, nebo nejste, to nevím, každý to cítí totiž jinak. Ale jestli jste jako já a změny a zážitky snášíte psychicky silně, nezoufejte. Ještě pořád máme před sebou jeden krásný měsíc! Přeju Vám krásné počtení u tohoto, předposledního čísla Student’s Times! Michaela Kojecká, šéfredaktorka

Student's Times 2014-2018 2018/17/05 osmé číslo | Page 2