Student's Times 2014-2018 2018/17/05 osmé číslo | Page 15

PRAŽSKÉ
POVSTÁNÍ
Byl začátek května roku 1945. Hitler spáchal sebevraždu a Berlín už byl dobyt. Přesto byla čím
dál větší část Česka stále ještě ovládána nacisty, kteří se rozhodně nehodlali vzdát bez boje.
Nad myšlenkou ozbrojeného vystoupení československého lidu dlouho přemýšleli
představitelé domácího i zahraničního odboje. Ozbrojená rebelie měla zaměstnat německé
síly, které tak nemohly bojovat na frontě proti postupujícím sovětským jednotkám. Důležitou
roli ale hrál i psychologický faktor, tudíž boj za svoji svobodu.
Když začalo docházet k povstáním v jiných českých městech, rozhodli se i obyvatelé Prahy, že
nebudou pouze nečinně čekat na záchranu od spojeneckých vojsk. Povstání začalo ráno 5.
května u budovy rozhlasu, který vysílal do éteru zakázané české písně. Národ vycítil, že je to
ten pravý okamžik, aby potlačovaná nenávist k nacismu konečně dostala průchod. Vysílané
informace rozhlasem měly velký strategický význam pro začínající povstání. Němci nasadili
proti rozhlasu jednotky SS, ale na pomoc rozhlasu se vydají ozbrojení i neozbrojení odbojáři.
K Praze se ale začala blížit z Moravy ustupující německá armáda, která měla za úkol dostat se
do amerického zajetí na západě. Jediná rozumná cesta pro 900 000 vojáků vedla přes pražské
mosty. Proto tak v noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze přes 2000 barikád. Němci se snažili
dostat přes Prahu všemi možnými způsoby. Povstalci věděli, že proti takové převaze nemají
sami šanci. Pomoct mohli Američané, kteří se nacházeli 90 km od Prahy v Plzni, ti však díky
dohodě se SSSR nemohli dál pokračovat. Sovětská armáda taky nemohla pomoct, protože byla
ještě několik dní od Prahy. Na pomoc ale přišla Ruská osvobozenecká armáda, odpůrci Stalina,
nazývaní podle generála Vlasova vlasovci, kteří bojovali skoro celou válku s Němci. Vlasovci
obsazovali v Praze důležité opěrné body a uzly a ovládli velkou část Prahy a jejího předměstí.
Další den, 7. května, podepsalo zbylé vedení nacistické říše v Remeši kapitulaci. Němci se měli
následujícího dne ve 23 hodin vzdát na tom místě, kde se právě nacházejí. Němci, kteří se
raději chtěli vzdát Američanům než Sovětům, zesílili palbu, která zničila jedno z hlavních center
povstání - Staroměstskou radnici.