GYMPL … jedna velká životní kapitola
Není to tak dávno , co jsme měli první hodinu češtiny na gymplu . Tehdy nám nejmenovaný pedagog řekl : „ Tak , je září , první hodina češtiny , maturita za rohem , tak tedy začneme .“ Tehdy jsme se tomu všichni zasmáli , přišlo nám to jako dobrý vtip – maturita je přeci něco hodně vzdáleného . To jsme totiž ještě nevěděli , jak všechno rychle uteče .
Pamatuju si , jako by to bylo včera , když jsem se skupinkou , tehdy ještě ne moc známých studentů prvního ročníku , přijel autobusem do Klobouk na první školní den na gymplu . Zmatení jsme čekali před kulturákem , pomalu zjišťovali , kdo všechno asi bude našimi spolužáky , a čekali na třídní učitelku . Ta nás nakonec našla se slovy : „ Jé , tak to vy jste ti moji prváčci ?“ A tímto dnem začal jeden velký příběh plný událostí , zážitků a společně strávených okamžiků .
Prvák , druhák , třeťák . Všechno plynulo rychle jako voda . A najednou tu byl onen osudný čtvrťák – ročník , kdy si člověk uvědomí , že za chvíli už bude po všem . Když jsem po prázdninách došel do třídy , na nástěnce visel nápis : „ 4 . G … jdeme do finále “ … byla to chvíle , kdy se mi zatajil dech . Radost se začala mísit s pocity smutku , nepokoje , dojetí … Člověk si teprve teď pořádně začal uvědomovat , co se děje . Posledních 8 měsíců na této škole , s touto třídou , s těmito učiteli a studenty . Poslední vánoční besídka , poslední studentský ples v roli „ gympláka “, poslední výlety a divadla . Kdejaká fotka nebo písnička dokáže člověku připomenout ty skvěle strávené chvíle zde na gymplu , se třídou na různých akcích a podobně .
Ať už to byl adapťák v prváku , lyžák , Vánoce na gymplu , studentské a jiné plesy , výlety , dále nezapomenutelné plenéry , výstavy , v druháku Anglie / Německo , Štrasburk , v třeťáku kopa oslav osmnáctých narozenin , vodák , až po Prahu , zvaní , stužkáč a další . Je to hromada nezapomenutelných okamžiků , za které děkuju hlavně úžasné třídě a naší paní třídní učitelce , taktéž ale i ostatním učitelům a studentům jiných tříd , protože všichni jsou součástí velké kapitoly jménem GYMPL . Asi proto mám naši školu rád , protože má takové to „ domácí prostředí “, kde každý každého zná .
Co tím vším chci říct ? Ani vlastně nevím , možná to , že gympl rozhodně není jen o učení . Na základce nám bylo pořád předkládáno , že se na gymplu člověk bude pořád jen učit , učit a učit . Možná to vždy není lehké , ale to neznamená , že je to jen o učení . Jsou to hlavně čtyři roky skvělých dobrodružství , které člověk jinde nezažije . Často se říká , že jsou to nejlepší roky života ( s čímž teda souhlasím i já ), tudíž je škoda je promarnit . Proto jedno malé moudro nakonec – gympl NEPŘEŽÍVEJTE , ale UŽÍVEJTE ! Ať už ve třídě , na různých třídních výletech , pátečních party , nebo kdekoliv , kde to půjde . Hned se pak do té školy lépe chodí . A ať už o této škole každý říká , co chce , já na ni budu vzpomínat vždy jen v dobrém .
Martin Beňo , 4 . G