Student's Times 2014-2018 2018/17/01 čtvrté číslo | Page 6

DO NOVÉHO
ROKU
Jednou jsem se vracela z víkendu v Praze a potkala ve vlaku kamarádku, které nedávno
diagnostikovali roztroušenou sklerózu, jinak se jí říká třeba nemoc z vyčerpání. Je to celkově
docela záhadná nemoc, která může být velmi nepředvídatelná. Během našeho rozhovoru jsme
se bavily o různých věcech, vlastně jako vždy. Když v tom najednou mi řekla: „Prosím tě,
opatruj se, nepřetahuj a odpočívej.” Říkala jsem si vždycky, že pokud se pro to rozhodnu, tak
všechno zvládnu. Uklidňovala jsem se, že v tomhle ohledu platí „je to v hlavě” a je to vyřešeno.
Zároveň s tím jsem si však neustále opakovala, že následující týden či měsíc si naplánuji lépe a
klidněji, tak, abych se vyvarovala velkým stresům a zbytečnému nestíhání. Popravdě když si
uvědomím, kolik možností dnes máme a co všechno se nabízí, je těžké se v tom nějak rozumně
vyznat. Svět je nám naprosto otevřen, zároveň se však snažíme myslet i nějak strategicky,
ekonomicky, a tak, aby nás to bavilo. Avšak dění je velmi rychlé, a tak nevíme, kde se ocitneme
za dalších pět či deset let. Dokud můžeme, snažíme se všechno si užít a poznat. Náš život se
prodlužuje, a i období zakládání rodin posouvá. Informace na nás tlačí a jsme uzavřeni v kruhu
neustálého běhu za něčím. Ale čím? Přestože se přes rok vždy snažím najít jistou kontrolu nad
tím, co dělám a opakuji si, že tentokrát už tomu dám nějakou strukturu, na přelomu roku pak
zase dostanu pocit, že toho musím zvládnout více, a tak se neustále točím dokola s těmihle
myšlenkami. Proto bych ráda vám i mně do následujícího roku popřála, abychom se nebáli
zpomalit. Protože je to třeba a pokud někdy dostaneme pocit, že je toho už příliš, zpomalte
klidně na delší chvíli. Jedině to prospěje. Mimo to přeji hodně zdraví, lásky a odvahy. Mějte
krásný rok 2018.
H. Martinková, 4.G