Co je na studiu herectví nejtěžší? Hodně lidí si myslí, že na herectví je nejtěžší naučit se velké množství textu. Zvládnutím textu herecká práce teprve začíná. Následuje jeho pečlivý rozbor, na jehož základě herec vytváří postavu a její charakter jednáním, gesty, stylem řeči, atd. Nejtěžší je tedy podle mě asi vytvořit postavu, která je uvěřitelná, plastická, o které nemá divák pochyb.
Máš nějaký herecký vzor? Hereckých vzorů mám víc, například i ve Zlínském souboru- mám možnost je vidět v různých postavách a obdivovat jejich zvládnutí odlišných charakterů. Naposledy mi velice učarovala postava matky vlčí smečky v podání paní Heleny Čermákové v nové inscenaci
Zvlčení( Prolnutí), kterou režíroval Dodo Gombár.
Chtěl bys zkusit i filmové herectví? Nebo je to divadelní zajímavější? Pokud bych dostal příležitost, rozhodně bych neváhal využít příležitosti získat zkušenosti i s filmovým hraním.
Tvá vysněná role? Zatím nemám žádnou konkrétní představu, ale rád bych si zahrál takovou postavu, kde bych mohl
ukázat vše, co mi jde, vše, co můžu divákům nabídnout.
Co dalšího Tě mimo hraní baví? Hraní, hraní na hudební nástroje a hudba obecně. Když se podaří a múza je příznivá, snažím se tvořit i poezii. Do budoucna bych tyto dvě věci rád spojil a začal s nějakou vlastní hudební tvorbou. Mimo hudbu miluju pohyb. Díky škole jsem dostal možnost nahlédnout do akrobacie a gymnastiky, která mě velmi okouzlila svou krásou, za kterou se samozřejmě skrývá mnoho hodin tvrdé práce, ale výsledek rozhodně stojí za to!
Která tvá role Tě prozatím nejvíce bavila? Rozhodně role zbojníka Kolohnáta v muzikálu Malované na skle!
Nakonec bych se chtěla zeptat, zda Ti nějak pomohlo i studium právě tady na gymnáziu a taky bych Tě poprosila, jestli bys mohl něco vzkázat aktuálním maturantům a těm, kteří rozmýšlejí, jakým směrem se vydat. Studium mi poskytlo jak možnost rozšířit své znalosti, tak možnost zažít nezapomenutelné roky na které budu vždy s radostí vzpomínat. Samozřejmě obrovskou zásluhu na tom měli hlavně moji spolužáci. Maturantům bych vzkázal v prvé řadě hodně štěstí, jak u maturity, tak u přijímacích zkoušek na vysoké školy a hlavně ať dělají to, co je baví. V tom případě je totiž velký předpoklad, že v tom budou dobří. Když vytrvají a budou v tom pokračovat, nakonec se ta správná cesta objeví sama( i když kolikrát v jiné podobě, než jakou jsme čekali).
H. Martinková, 4. G