KRUTOST
GENOCIDY
Je až šílené , jak krutě může člověk zacházet s jiným člověkem , jakoby byl pouze nějaká loutka . Co ale teprve , když dosáhne takové zacházení až do obludných rozměrů .
Dne 27 . ledna budeme vzpomínat na oběti holocaustu , hrůzného zločinu , který byl organizován za II . světové války nacisty . Ti měli nejvíce spadeno na Židy , ze kterých holocaust nepřežilo kolem 6 miliónů . Nebyli to ale jenom Židé . Němci vyvražďovali také Poláky , Slovany , Romy , mentálně postižené a homosexuály . Všichni tito lidé byli zcela nevinní . Spousta z nich ani netušilo , kam jedou , když je transport převážel do koncentračních táborů . A co mě překvapilo nejvíce , bylo , když jsem se v jednom časopise dočetla , že si mysleli , že jedou za pracovními povinnostmi . „ Domnívali jsme se , že jedeme pracovat a že to nebude nic strašného . “ Nebo : „ Představovali jsme si , že snad do jara budeme zpátky .“ Někteří si dokonce mysleli , že jde o práci přes týden a o víkendech se budou moct vracet domů do svých rodin . Tyhle případy mužů , kteří měli původně jít do táborů pracovat , se udály v našem koncentračním táboře Terezín - ten byl podle všech uznáván jako ten „ nejmírnější “ a Němcům sloužil jako nástroj propagandy . I přesto , že Terezín vyhlazovacím táborem nebyl a sloužil jako židovské ghetto , holocaustu přesto svými oběťmi přispěl .
Můžeme v tomto případě mluvit o genocidě , což znamená vyvražďování rasové , národnostní nebo náboženské skupiny . Říkáme si pro sebe , vždyť způsobit někomu taková zvěrstva by si v současnosti už nikdo nedovolil udělat , je to tak moc nelidský čin . Sama jsem byla překvapená , když jsem nedávno zjistila , že vše je možné i dnes .