Student's Times 2014-2018 2017/17/11 druhé číslo | Page 13

OSVOBOZENÍ
Opět se dostáváme do Prahy, tentokrát ale na Albertov, a to 17. listopadu 1989. Odsud před
50 lety vyrážel průvod s rakví Jana Opletala, kterého jsem již zmínila. A tento den se tady tisíc
lidí rozhodlo uctít jeho památku, ale také chtějí projevit nesouhlas s tehdejším komunistickým
režimem, který se jinde v Evropě už hroutí. Původní plán, kdy chtěli lidé v Opletalově ulici
poklidně položit květiny se ale zvrtnul do dalšího brutálního střetu s policí, která surově bila
obyvatele obušky a naháněla je do připravených autobusů. Lékaři později uvedli, že touto
nešťastnou událostí bylo zraněno přes 500 lidí.
O dva dny později, tedy 19. listopadu vzniká Občanské fórum, které vzniklo na popud Václava
Havla a vyjadřovalo nesouhlas s vládou státu, požadovalo odstoupení politiků a propuštění
politických vězňů. Jejich podporu vyjádřilo 25. listopadu kolem 800 000 demonstrujících lidí na
Letné.
Dalším významným bodem v protestu byl 27. listopad, kdy se obyvatelé, továrny, kavárny nebo
i doprava zapojilo do generální stávky, která byla již dlouho plánována. Celá stávka proběhla
pod heslem "Konec vlády jedné strany". Toho dne se na Václavském náměstí opět sešlo okolo
300 000 lidí, včetně významných českých osobností Karla Gotta a Karla Kryla, kteří zazpívali
naši hymnu.
HAVEL NA HRAD
Poprvé po dlouhých letech se 4. prosince otevřely hranice pro občany ČSSR, kteří mohli od
půlnoci svobodně vycestovat do sousedního Rakouska bez výjezdních doložek nebo celních
prohlášení (během víkendu navštívilo Rakousko až 250 000 lidí). Ale i následující dny byly plné
demonstrací (jejichž symbolem se stal cinkot klíčů), až do 29. prosince, kdy byl ve
Vladislavském sále Pražského hradu zvolen prezidentem Československa Václav Havel a stal
se tak po 41 letech prvním nekomunistickým prezidentem. Zajímavým paradoxem je, že byl
zvolen naprosto jednomyslně i komunistickými poslanci, pro které byl do nedávna politickým
nepřítelem. Volba Václava Havla ukončila i studentské stávky. Do života lidí byly taky přineseny
velké změny – mohli například svobodně volit a vybírat mezi několika politickými stranami,
mohli cestovat a v roce 1993 se rozdělilo Československo na dvě nezávislé země. Za zásah na
Národní třídě bylo stíháno 28 příslušníků SNB (=sbor národní bezpečnosti, nám známo jako
„esenbáci“), 11 z nich bylo odsouzeno. Pouze jeden trest (4 a půl roku odnětí svobody) byl
nepodmíněný; dostal jej policista, který zbil těhotnou ženu.
Myslím si, že všem demonstrujícím lidem patří obdiv a obrovské díky. Nikdo z nás si nedokáže
představit, jaké pocity se v nich musely odehrávat, přesto se ale rozhodli zastat se svého
názoru a vybojovat naší zemi svobodu. Kdo ví, jak bychom na tom byli bez nich dnes.
MÉ ZDROJE:
Wikipedie – Sametová revoluce, Mezinárodní den studenstva, Protesty proti nacistické okupaci
v Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1939
Stream – Slavné dny – Den studentů 17. listopad
Valka.cz - 17. listopad – Mezinárodní den studenstva
K. Šálková 1.A