Milí čtenáři ,
přemýšleli jste někdy nad tím , co pro nás vlastně znamenají tyhle čtyři roky střední školy ? Pro každého nejspíš něco jiného . Někdy mám ale pocit , že jsme všichni zaškatulkovaní do těch stejných měřítek . Středoškolák – ani dítě ani dospělý . Možná máme nějaké plány a sny , ale ve skutečnosti netušíme , co bude . Nacházíme se v tom zvláštním stádiu , kdy vlastně v našem životě není nic jisté . Ani výška , ani titul , ani práce . Čtyři roky usedáme do školních lavic , učíme se látku , kterou zapomeneme , protože ji stejně nebudeme potřebovat . A stále dokola posloucháme o maturitě , jakoby to snad mělo být úspěšné dovršení našeho celého života . Půlku dne strávíme ve škole se spolužáky , které máme a nemáme rádi , a pak se vrátíme domů ke sportu , k filmu , ke knize , k tanci – zkrátka k tomu , co nás definuje .
Je zvláštní ta představa , že tyhle chvíle , které jsou pro nás momentálně tak aktuální , jednou skončí jako lusknutím prstu . Proto může být důležité vytvářet si zážitky a společně se na něčem podílet . Možná právě proto je tu i náš časopis , a tak doufám , že si toto číslo užijete .
Veronika Baksová , šéfredaktorka