ROZHODNUTÍ JE JEN NA NÁS
Leden nám skoro končí a to znamená , že se blíží termín ukončení podání přihlášek na vysoké školy . Někteří z nás ještě stále netuší , kam se vlastně chtějí hlásit , a jiní mají přihlášky podané už od listopadu . A všichni se vás ptají na to , co bude s vaším životem v příštích letech . A najednou cítíte ten obrovský nátlak všech , kteří vám říkají , co byste měli a neměli dělat . Kam a co byste měli jít studovat . A co teprve , kdybyste někomu řekli , že chcete studium na vysoké odložit nebo tam dokonce nejít vůbec ? S kladnou reakcí byste se asi nesetkali . Rozhodování , které teď leží před námi , je nelehká věc . Určitě je důležité mít kolem sebe lidi , kteří jsou schopni vám objektivně poradit a diskutovat s vámi o různých možnostech , někdy je to i nezbytné . Na druhou stranu žijeme ve světě plném předsudků a stereotypů , ze kterých je často těžké se vymanit . Prvním stereotypem je , že některé obory jsou považovány za prestižnější než jiné , a tak se můžete setkat s názorem jako : „ Proč chceš jít studovat tohle ? Mohl / a bys jít na něco lepšího .“ Věřím , že nejčastěji tato věta pochází od rodičů . Samozřejmě i tato rada stojí za zvážení . Otázkou ale je , jestli si vybíráme „ podřadnější školu “ protože se neprávem podceňujeme , nebo protože nás daný obor opravdu láká a zajímá ? K čemu mi bude studování prestižnějšího oboru , ke kterému nemám žádný vztah ? Dalším stereotypem je , že studium na vysoké škole a získání co nejvyššího titulu je na naprosto nezbytná věc . Samozřejmě , že pokud jste na gymplu , nic moc jiného vám ani nezbývá , koneckonců na gympl přeci jdeme proto , že jednou chceme skončit na vysoké . Co když si to ale v průběhu studia rozmyslím ? Co když přijdu za rodiči a oznámím jim , že už nechci být zubař ale automechanik ?
Život není o prestižních školách a titulech , i když nám to teď tak připadá . Naše rozhodování by nemělo být ovlivněno tím , co z nás chce mít okolí . A tak bych chtěla všechny žáky naší školy , nejen maturanty , povzbudit k tomu , aby hledali především to , co je baví a zajímá a zároveň střízlivě uvažovali o tom , na co se vlastně hodí . A taky nikdy není pozdě změnit názor . Radši si prodloužím své studium o pár let , než strávit zbytek života v zaměstnání , které nesnáším .
V . Baksová , 4 . G