TANEC A EMOCE
Každý své pocity vyjadřuje jiným způsobem. Pro mě a mé taneční kamarádky je to tanec. Díky mému rozhodnutí, že začnu s tancem, „ už“ 4 roky vyjadřuju radost i smutek v tělocvičně, doma v pokoji a vlastně všude, kde mám potřebu si zatancovat. Nejhezčí zážitek je tančit ve skupince lidí, kteří vám díky tanci a společně užitému času přirostou k srdci. Najednou to pro vás nejsou jen tanečnice, ale kamarádky, se kterými prožíváte výhry či prohry nejen na podiu, ale i ve svém soukromí. Nicméně nic z toho bych neznala, kdyby se nenaskytla příležitost přihlásit se do TS ELES. Tu založila Bc. Lucie Sovadinová v r. 2010. V té době vedla Lucka 11 členů. Každým rokem se počet tanečníků( spíše tanečnic) zvyšoval a tento rok je nás neuvěřitelně okolo 150. Jsme jedna velká parta lidí od 3 do 60 let a i přes tyto věkové rozdíly nás tanec neustále spojuje. S počtem tanečníků pomalu narůstá i počet trenérek, které společně s námi mají na svědomí naše výsledky v technice, gymnastice a hlavně v discu, kterým se ELES zabývá. Všem trenérkám patří mé obrovské díky. Nás, které studujeme Gymnázium ve Valašských Kloboukách a zároveň se věnujeme tanci v TS ELES, je pět. Nejstarší a nejstatečnější z naší „ hlavácké“ skupiny je Denisa Janošíková z oktávy. Rozhodla se dále věnovat tanci i přes maturitu, která ji tento rok čeká. Všichni ji obdivujeme a věříme, že všechno zvládne. Denča se jeden rok věnovala trenérství, další rok mezi námi nebyla, a proto jsme šťastní, že letos je opět mezi námi. Další je Nikola Vyoralová z 1. B, která se věnuje trénování těch nejmenších a nesoutěžních šikulek. Tanec miluje a je ráda, že má možnost si zatancovat. A abych vám o všech neřekla jen já, zeptala jsem se Gabči Juřicové a Katky Fialové na pár otázek.