Student's Times 2014-2018 2016/17/10 první číslo | Page 25

V ŠEDÝCH TÓNECH

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití. A především se nenechat zlomit a udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.
Uţ ze začátku musím říct, ţe o tom, co se za 2. světové války dělo v Pobaltských státech, jsem neměla ani tušení a v klidu bez zbytečných otázek jsem si ţila v této nevědomosti. Aţ tato kniha mě donutila, abych dávkou těchto informací naplnila svou hlavu. Mě toto dílo zasáhlo, ale jak si vede u jiných čtenářů? Kniha se ihned po svém vydání stala světovým bestsellerem a bombardovala pulty knihkupectví. Těší se velké oblibě jak u mladších čtenářů, tak i u těch starších. Není divu. Kniha je o mladé hrdince, která zakouší hrůzy války. Mohla by zaujmout starší publikum, ale naproti tomu řeší kaţdodenní problémy mladého člověka, který byl vytrţen ze svého domácího prostředí. Proto je jasné, ţe sepsání scénáře bylo jen otázkou času a film by měl mít premiéru v příštím roce. A co se na knize líbilo mně?
Samozřejmě, ţe téma kolchozů a gulagů není zrovna to, co by mi přinášelo radost, ale v téhle knize to bylo podáno úţasným způsobem. Mráz po zádech mi ale běhal, kdyţ autorka popisovala změť vichrů, větrů a sněhových bouří na Sibiři. Také bylo úplně jedno, ţe je venku krásných 30 stupňů. Kniha úplně dýchala tou správnou hrůznou atmosférou, kterou měla mít. Napříč tomu autorka zvládla vykouzlit i krásné okamţiky( např. kdyţ hrdinové dostali kousek čokolády a byli z ní tak nadšení), které prosvítaly do temné doby. Zkrátka autorka dokázala najít rovnováhu tak, abych kaţdou kapitolu brečela kvůli něčemu jinému- smutkem, radostí a čokoládou. Z toho si určitě dokáţete odvodit, ţe kniha je tak trochu dojemná. Také styl je aţ dojemně úţasný, ţádné zbytečnosti zpomalující dějovou linku. Ani nebyly potřeba.
K. Zůbková, 3. G