Student's Times 2014-2018 2016/17/10 první číslo | Page 17

První něco ke škole a volbě oboru. Já jsem si dlouho myslela a chtěla se vydat humanitním
směrem, ale v posledních dvou ročnících mě někteří vyučující, aniţ by samozřejmě oni chtěli,
přesvědčili o tom, ţe bych mohla zkusit něco jiného. Podle toho jsme si vybrala semináře a
předměty, ze kterých jsem maturovala. Není nezbytně nutné mít semináře a maturovat z
předmětů, které se vztahují k vašemu budoucímu oboru, ale je pravdou, ţe vám to mnoho
usnadní. Poznáte totiţ velmi brzy, jakou úroveň a náročnost výuky měli spoluţáci na vysoké. A já
jsem zatím poznala, ţe alespoň předměty, na které navazuji já, mají velmi dobrou úroveň na
gymnáziu. Nikdy si nenechte od nikoho namluvit, na jakou školu máte jít. Jistě, nechte si klidně
poradit, nebo si o tom s někým promluvte, nejlíp s někým, kdo na dané škole studuje. Ale opravdu
nepodléhejte tlaku okolí, pokud vás tlačí na nějakou školu. Běţte na ten obor, o kterém víte, ţe
vás bude bavit. Studujete vy a ne oni.
Počítejte taky s tím, ţe i přesto vţdy budou předměty, které nebudete mít moc v lásce. Tak je to
ale asi všude. Nikdy vás nebude vše bavit, ale musíte se s tím smířit a zvládnout i je, abyste šli za
tím, co chcete. Je dobré, kdyţ vám někdo starší řekne, jaké ty dané předměty, co vás čekají, jsou
a jací jsou vyučující. Jenom to nikdy nesmíte brát tak úplně váţně. Kaţdý je jiný a někteří lidé si
spolu nesednou a ti učitelé, kteří jsou podle jiných strašní, vás mohou mile překvapit. Proto
nesuďte příliš brzy a dejte všemu šanci a čas. Na rozdíl od střední se tu o vás nikdo nestará.
Nekontroluje vás, jestli máte splněno a vyřízeno to, co potřebujete. O to se uţ musíte postarat vy
sami. Vše se vám nejspíš ze začátku bude zdát sloţité a moţná ţe tomu nebudete rozumět, ale
nikdy se nebojte poţádat o pomoc. Vţdy je někdo, kdo vám řekne jak na to. Nedovolte, abyste se
po prvních dnech zhroutili z toho, co vám vaši vyučující říkají o předmětu. Někteří to dokáţou
podat opravdu tak, ţe máte pocit, ţe tohle nikdy nemůţete zvládnout.
Kdyţ se později dostanete ke zkouškám, tak vţdy bojujte. I kdyţ se zdá, ţe ji nemůţete zvládnout,
ţe nic nevíte a určitě si vytáhnete nejhorší otázky a půjdete k nejhoršímu zkoušejícímu, tak to
nesmíte vzdát. Ono to totiţ někdy vyjde, i kdyţ se to vůbec nezdá. Nikdy, opravdu nikdy neříkejte
“Já nevím.” To je věta, která se neodpouští, musíte to prostě a jednoduše nějak jinak vymyslet a
vymluvit. Kreativita se nezřídka kdy hodí. A taky ještě jedna rada co se týče zkoušek - a to
především těch ústních, buďte pokorní před zkoušejícím. Přílišné sebevědomí nepůsobí na nikoho
dobře. I kdyţ máme z profesorů a docentů různé pocity a myslíme si o nich všelicos, je třeba
zatnout zuby a najít v sobě pokoru. Přece jen oni jsou ti starší, zkušenější a osud našeho studia je
v jejich rukou.
Zajímavé zkušenosti bezpochyby získáte díky bydlení. Radím vám, pokud je to moţné, jděte na
byt. Úroveň kolejí v naší republice je ţalostná a ještě k tomu nevíte, s kým budete sdílet pokoj,
pokud jdete sami. Moţná jsou koleje zajímavou zkušeností a můţete potkat nějaké nové lidi, ale
asi to za to nestojí.
A na závěr vám chci poradit, abyste se nebáli odejít na vysokou školu někam, kde budete
naprosto sami. Ze začátku je to trochu těţké, ale to vše vás donutí k tomu, abyste poznali nové
lidi, místa a můţete díky tomu jít v ţivotě zase o kousek dál. Je to skvělá zkušenost, na kterou je
příhodná doba, protoţe jste mladí a nic vás nedrţí tam, kde momentálně jste.
Zaţijete za první rok hodně změn, najednou uţ to bude jen o vás. O vaší píli a odhodlanosti na
škole vydrţet a jít si za svými sny. Věřím ale, ţe i přes všechny těţkosti to má smysl a je to další
skvělá etapa našich ţivotů.
Tak se nebojte a třeba se s Vámi někdy v matičce Praze potkám!

L. Martinková, bývalá studentka