Student's Times 2014-2018 2016/17/06 Deváté číslo | Página 8
ŠKOLA MŮŽE ŽÍT!
Jsem jednou z těch, co se školou mají stále nějakou neduhu. Jsou věci, které se mi nelíbí, ale jelikož je opravdu nemohu ovlivnit, tak se snažím tyhle pocity ani nějak šíře neprezentovat.
I to je jeden z důvodů, proč jsem dodnes nedokázala napsat nějaké hodnocení našeho gymnázia a
gymnázia ve Slavičíně. Nejspíš ať bych byla kdekoliv na škole, vždy by se našlo něco, co mi
opravdu nesedí.
Jedním z mých pocitů bylo, že škola nežije. Že se jede tak nějak stále to samé dokola a jako studenti nemáme moc prostoru pro naše osobní vyjádření a změny. Nevím, zda jsem v tomhle uvažovala způsobem, že vyučující za námi budou muset přijít a dát nám nějakou možnost přímo před
nos. Nejspíš ano a je to škoda, protože s pořádáním letošního Majálesu a následně i s celou událostí se ukázalo něco odlišného. Škola může žít a inovovat, ovšem v případě že žáci budou chtít. Je
to opravdu jen na nás. Ten, kdo chtěl, nás přišel podpořit, zúčastnil se průvodu, něco předvedl
v rámci programu či se jakkoliv jinak na tomto díle podílel. To všechno záleželo na nás samotných,
pokud bychom sami nechtěli, tak učitelé mnoho nezmůžou.
Je třeba se toho nebát. Netuším přesně, jak vznikl tento nápad a co bylo impulsem k uspořádání
Majálesu, který společně vytvořili pan učitel Jiří Ročák a žák David Figar. Ovšem jsem za to moc
ráda. Přestože čtrnáct dní, které tvořily prostor pro přípravu celé události, bylo propleteno obavami a překvapením, zvládlo se to. Pokud by se událost nepovedla a zjistili bychom třeba, že něco
takového je nad naše síly, byla by to také důležitá zkušenost a naši aktivitu bychom přesunuli
k jednodušším a menším projektům. Avšak díky tomu, že se celý Majáles opravdu podařil a my si
jej užili nejvíce, jak to šlo, teď máme možnost na něčem dalším pracovat a zlepšovat to.
Celá moje třída a nejen oni, mi ukázali, že je třeba odhodit můj zaujatý postoj. Protože jestli se
naše škola bude posouvat dál, je jen na nás. Máme čas, nápady a můžeme tvořit. Je to skvělé a
každá zkušenost se počítá.
Děkuji Vám všem. Pořadatelům, účinkujícím, zúčastněným, škole, městu a dalším. Doufám, že za
rok se opět potkáme při příležitosti dalšího ročníku.
H. Martinková, 2.G